Němčovice

První zjištěná písemná zmínka o obci pochází z listiny vydané roku 1240. V této listině svědčil jistý Ratík z Němčovic. Poté se prameny na 130 let odmlčely a další zmínka pochází z roku 1370, kdy je zaznamenán Ivan z Němčovic.

Němčovice nepatřily většinou jednomu pánovi, ale bylo jich tu několik, ať už to byly majetky šlechtické nebo církevní. Tak například Rokycanské probošství drželo v roce 1401 kromě jiných vsí i Němčovice. Z roku 1498 zas pochází potvrzení zapsané do Desk dvorských, že Jan někdy probošt a konvent v Rokycanech prodal Bedřichovi z Kolovrat a na Libštejně svůj majetek ve vsích Zikov, Němčovice a Chýně. Další sledování osudů obce je velmi složité. Více se dozvídáme po bitvě na Bílé hoře. Při konfiskacích majetku se setkáváme se jménem Václava Gryspeka z Gryspachu, k jeho statku Žíkov byly zapsány i Němčovice. Když bylo v roce 1622 pokutováno město Rokycany, hovoří se zde v souvislosti s majetkem o třech poddaných v Němčovicích. Z trhové smlouvy z roku 1650 se dozvídáme, že Sibyla Deymová z Běšin a na Svinné prodala statek Svinnou a dvůr Bělčina na Křivoklátsku Anežce Alžbětě Baullerové z Hornfelsu. Kromě toho jsou ve smlouvě vsi s výsadními krčmami, mezi nimi i Němčovice. Mezi dalšími významnými šlechtickými rody v souvislosti s Němčovicemi nesmí chybět Ledeburové, kteří se zasloužili o založení obce Kamenec a tamní chemické výroby, to vše vlastně na katastru Němčovic. Když v roce 1758 získal město Radnice Jan ze Šternberka a jeho potomci zde byli vrchností až do konce patrimoniální správy v roce 1850, byly součástí šternberského panství i Němčovice.