Mirovice

Na umělé založení ukazuje přesně vyměřený, pravidelný, prostorný, čtverhranný rynk. Poměrně velká plocha náměstí, typická pro všechna města a městečka, ležící na živých obchodních stezkách, byla dána tehdejší potřebou čilého obchodního ruchu. Zde se soustřeďoval městský život. Procházející, projíždějící i místní obchodníci a řemeslníci tu nabízeli své zboží i služby.

Okolní kraj patřil přímo králi a tak se městečko stalo královským. Jeho osudy však byly v historii často spjaty se zvíkovským a orlickým panstvím.

Mirovice zřejmě nebyly nikdy opevněny. Městské brány a opevnění bývalo výsadou královských měst a nikoli městeček, jakým Mirovice vždycky byly. Tím se staly zranitelnější v pozdějších válečných letech, zejména ve třicetileté válce.

Významným mezníkem v historii byla léta kolem roku 1540, kdy byly založeny městské knihy a Mirovice získaly právo užívat městský znak. Tvoří ho stříbrný český lev v červeném štítě. Asi o dvacet let později byla zřízena radnice. Městečko také získalo právo vařit pivo ve vlastním pivovaru a také právo k vybírání cel a mýt. V té době zaznamenalo silný příliv přistěhovalců, především řemeslníků, kteří se začali sdružovat do cechů a získávali od vrchnosti řadu nových výsad, svobod a práv. Cechy nejen sdružovaly, ale i regulovaly živnostenské podnikání. Vedle četných řemesel a obchodu zůstávalo významnou složkou zaměstnání obyvatelstva zemědělství. Město se mohlo pochlubit i značnou úrovní vzdělanosti. Většina obyvatel uměla číst a psát zásluhou školy, kterou měly Mirovice od nepaměti. V Předbělohorské době byly na městské školy dosazování za rektory či školní mistry absolventi pražské univerzity. Slibný rozvoj Mirovic trval a ž do roku 1584.

Převratné události, související s bitvou na Bílé hoře a po něm následující dlouholeté válečné útrapy nejen znemožnily další rozvoj Mirovic, ale přivedly je skoro na okraj zkázy. Časté pochody vojsk na důležité cestě Praha – Tábor způsobily, že většina domů byla vypálena, zpustošena nebo opuštěna. Až ke konci 17. století dovolila zlepšená hospodářská situace příchod nových obyvatel, opravy a přestavby zničených domů a stavby nových. Skoro do konce století byly napravovány škody způsobené válkou a tak téměř 100 let bylo v mnohém ohledu ve vývoji a rozvoji městečka nenávratně ztraceno.

Historie Mirovic je velmi bohatá a není účelem těchto stránek ji podrobně popisovat. Jsme však vděčni spisovateli Janu Tomanovi, který zasvětil značnou část svého života studiu archivních materiálů a objevil a zpracoval informace o naší minulosti, které by nám jinak zůstaly navždy utajeny. Těm z Vás, kteří se hlouběji zajímáte o historii, doporučujeme jeho díla.