Lomnice

V roce 1549 zde byla tažírna drátu, mlýny, pily a malý pivovárek. Za morové epidemie umíralo tolik lidí, že je skládali do dřevěného kostela a ten potom zapálili. Proto byla opravena ruina gotického kostela nad obcí a v roce 1608 byl kostel sv. Jiří otevřen.

V roce 1595 zde postavili školu a od té doby je zde školní tradice. Z učitelů byli po dlouhá staletí kronikáři. Nejvýznamnější byli K. Riedl a V. Doupovec.

Třicetiletá válka a nucený odprodej panství Řádu německých rytířů přinesl drastickou rekatolizaci a emigraci řemeslníků a bohatých lidí. Dánská posádka v roce 1626 zde měla lazaret. Skotští žoldnéři naproti dánské posádce zdevastovali obec a polští husaři vykradli zbytek obce. Zbyly zde jen hřbitovy vojáků. Až za sto let se z toho obec vzpamatovala.

Lomnice i Tylov prodělaly i období vampyrizmu a čarodějnických procesů. Po návštěvě Josefa II. Byla v obci obnovena fara a postavena i nová škola. Hospodářský rozvoj přinesla v roce 1872 železnice, moderní chov dobytka a družstevní mlékárna. Ale i tak počet obyvatel klesal a děje se tak nadále. Na rozdíl od okolních obcí žila vždy v Lomnici česká menšina. Lišila se od velmi konzervativní německé většiny kulturními aktivitami, hrála divadlo, měla knihovnu a v roce 1934 zde byla postavena moderní česká menšinová škola.

Oporou menšiny byl Čechoameričan dr. Joe Hartman, majitel lesů. Soužití nebylo nikdy úplně bezproblémové, po roce 1935 tu nastal čas konfliktů a nenávisti. Nacistické bojůvky vyhnaly z obce v říjnu 1938 všechny Čechy. Za okupace zde byl zajatecký tábor Stalag a v něm za otřesných podmínek zemřelo přes čtyři sta válečných zajatců většinou sovětské armády. Poblíž kostela nad obcí je jeden z největších zajateckých hřbitovů na Moravě s důstojně upraveným památníkem. Původně to byla plastika představující truchlící ženu, jejíž autor je sochař Gibala. V nedávné době byla socha odstraněna a nahrazena kamenným reliéfem a bronzovou růží.

Po válce byli Němci až na výjimky odsunuti a přišli noví osídlenci ze Slovácka, Hané a Valašska. Poslední byla vlna reemigrantů z Rumunska. Na usedlostech hospodařili jak uměli a pro mnohé bylo východiskem založení JZD už v roce 1950. Mělo jen průměrné výsledky a později se integrovalo do Státních statků. Kladem byla v té době rozsáhlá bytová výstavba. Po rozpadu Státních statků zde hospodaří farma soukromého zemědělce.

Ze zajímavostí lze uvést poštovní tradici jízdní pošty od roku 1768, spojenou s návštěvami různých celebrit, například vojevůdcem Suvorovem. Jsou zde památkově významné staré domy německého nížinného typu přenesené do hor. Zajímavý je také místní kostel sv. Jiří. Jednolodní zděná stavba z poloviny 14. století, značně přestavěna nákladem sovinecké vrchnosti v roce 1603-1622. Po požáru v roce 1854 byl plochý strop nahrazen deštěným podhledem. V kostele se konají pravidelné bohoslužby. Součástí areálu je kamenná ohradní zeď s kovanou bránou mezi zděnými pilíři a kamennými stupni nad nikou ve svahu.

Osada Tylov je rodištěm německého malíře Gustava Braunera.

K zajímavostem patří také to, že roku 1871 byl u Lomnice zastřelen poslední vlk v Jeseníkách.

Nadějí do budoucnosti se jeví Lomnice jako východisko k rekreační oblasti přehrady Slezská Harta. K tomu směřují též aktivity vedení obce podporou kulturní a sportovní činnosti. Na obnově tradic se podílí škola, pracuje knihovna. Výbornou pověst mají lomničtí hasiči. V okolí obce Lomnice jsou četné cyklostezky a možnost rekreační turistiky v každém ročním období.