Jaroměřice

Až do založení Jevíčka byly Jaroměřice poslední větší osadou před lesem na cestě z Moravy do Čech, byla zde proto zemská celnice, zvaná “úsobrnská” (okolní krajina byla nazývána “kraj úsobrnský”).

Jaroměřický statek byl v letech 1088 – 1436 majetkem pražského biskupství. (U této vsi byl roku 1145 přepaden olomoucký biskup Jindřich Zdík údělným znojemským knížetem Konrádem. Šťastně však unikl, i když dvorec, v němž nocoval, lehl popelem.)

Asi roku 1421 dostal Jaroměřice od krále zástavou Jiří ze Šternberka a roku 1437 Jan Tovačovský z Cimburka.

Roku 1477 zastavil Ctibor Tovačovský z Cimburka Jaroměřice pánům Janu a Bočkovi z Kunštátu.

Po nich získal panství Kuneš Naksera z Chotěvic.

Později držel ves Ctibor Tovačovský, přední moravský politik a právník, po něm pak Adam Tovačovský z Cimburka.

Po jeho smrti přešlo panství na Hynka Smidarského z Újezda.

Roku 1510 je dostal Petr Šedík z Kunčiny jako zástavu od krále Vladislava. Byl pravděpodobně prvním, kdo zvolil Jaroměřice za své sídlo a založil zde tvrz.

Závětí z roku 1541 přešel jeho statek na jeho sestřenici Alenu z Warnsdorfu a roku 1559 na sestry Dorotu, Annu, Kunku a Mandu z Rychnova.

Manželem jedné z nich byl asi rytíř Jan z Linhartic, který zde roku 1562 zemřel (náhrobek v kostele sv. Ducha).

Roku 1563 se na statku uvádí Jindřich Brabantský z Chobřan.

Od roku 1564 držel statek v zástavě od krále pan Petr Bílský z Kaříšova, jehož manželkou byla Elička Šarovcová ze Šarova.

Po něm zdědil Jaroměřice syn Jan Blahoslav Bílský, který zámek opravil, přestavěl a vyzdobil renesančními sgrafity.

Roku 1619 držel Jaroměřice Zikmund Prakšický ze Zástřizl jako manžel Barbory Bílské z Kaříšova. Byl evangelík, zúčastnil se českého povstání a statek mu měl být konfiskován. Protože však před rokem 1627 přestoupil na katolickou víru, byl mu statek vrácen.

Jeho syn Rudolf Prakšický prodal roku 1660 panství Anně Marii ze Žerotína, po níž statek dědil její manžel Zdeněk Šubíř z Chobyně, komisař lánské vizitace.

Po něm dědil syn František Julius Šubíř z Chobyně. Teprve roku 1703 vzdává se za náhradu 10 000 zl. nároku na Jaroměřice pražské arcibiskupství.

Statek byl přiřknut Františkovi Juliovi Šubířovi z Chobyně jako jeho majetek.

Již v následujícím roce však statek přejímá František Michal Šubíř, nejvyšší zemský sudí. Byl to právě on, kdo v letech 1713 – 1714 postavil na kopci Kalvárie kostel Povýšení sv. Kříže.

Po něm vlastnil statek František Xaver, který měl zásluhy o zřízení olomoucké univerzity.

Roku 1756 koupil “sirotčí” statek Karel Otto Salm Neuburk.

Po něm dědil syn Karel Vincenc, po něm jeho tři dcery, jejichž podíly skoupila sestra Henrietta hr. Herberštejnová, která je odkázala synu Jindřichu hr. Herberštejnovi.

Roku 1874 přechází statek na majitele panství biskupického Thurn a Taxise.

Roku 1945 byl statek zrušen a parcelován.

Jaroměřice byly zemědělská obec s převahou lesů v mimořádně velkém katastru.

Při první pozemkové reformě byla rozdělena část dvora biskupického velkostatku a dvůr velkostatku Velké Opatovice.

Od roku 1893 byla v Jaroměřicích továrna na zemědělské stroje Vymětal, je uváděna též 1939.

Od roku 1907 zde byla továrna na výrobu umělých květin (též 1930).

V roce 1910 zde byla jedna cihelna, v roce 1930 tři, v roce 1939 opět jedna.

V roce 1911 tři výrobny cementového zboží, v roce 1939 jedna.

V roce 1911 je uváděna pila.

V roce 1911 byl v obci jeden mlýn, v roce 1939 tři.

Od roku 1876 zde byla výrobna lihovin, v roce 1930 jsou již uváděny tři.

Od roku 1885 zde bylo velkouzenářství, je uváděno i 1939.

V roce 1911 vzniklo elelktrárenské družstvo, v roce 1924 jsou uváděna družstva stavební a zelinářské.

Od roku 1919 byl v obci konzum (uváděn také 1924).

V letech 1930 a 1939 je uváděn hotel.

Záložna vznikla v roce 1870, uváděna ještě roku 1939.

Pošta je v obci od roku 1893.

V letech 1911 a 1939 je uváděn lékař.

V roce 1854 měly Jaroměřice 1948 obyvatel.

1869 – 1911

1880 - 1875

1900 – 1944

1910 – 2026

1921 – 1974

1930 – 1955

1950 – 1472.

Obyvatelstvo bylo i před druhou světovou válkou téměř výhradně české národnosti.

Škola byla v Jaroměřicích už v 18. století

V letech 1848 a 1849 byla postavena nová školní budova.

V roce 1900 byla obecní škola čtyřtřídní.

V roce 1947 se uvádí měšťanská škola.

V roce 1921 živnostenská pokračovací.

V roce 1930 bylo v obci kino.

Poutním místem jsou Jaroměřice od morové epidemie v roce 1683.

Roku 1784 zde byla zřízena administratura.

Roku 1809 fara.

Farní kostel na Kalvárii je zasvěcen Povýšení sv. Kříže

Filiální kostel sv. Duchu.

V roce 1924 byly v obci zastoupeny tyto politické strany:

Československá sociálně demokratická strana dělnická

Československá strana lidová

Agrární strana

Československá živnostenskoobchodnická strana středostavovská.

Spolky

Roku 1875 byl založen hasičský spolek

roku 1882 čtenářsko-pěvecký

roku 1889 řemeslnický

roku 1892 Sokol

roku 1911 Národní jednota

roku 1920 Dělnická tělovýchovná jednota a spolek poštovních zaměstnanců.

V letech 1938 – 1945 patřily Jaroměřice k pol.okresu Boskovice.