Mrač

S druhou mračskou tvrzí, již si tehdejší majitel postavil dále od někdejšího sídla Zdislavova, na nejnižším konci vyvíšeniny, nad potokem, je spojován už další rod, jehož příslušníci náleželi k panské šlechtě, ke známým Benešovicům. Jako první z nových majitelů se uvádí Beneš z Lopřetic seděním na Mrači (konce 14. století). Majitelé se pak často měnili.

Hospodářský dvůr stával východně od tvrze a v době svého největšího rozmachu byl ústředním dvorem pro rozlehlé panství od Konopiště až ke Komornímu Hrádku. Počátkem 18. století byla v severozápadním rohu dvora zahájena stavba barokního zámečku, z něhož zbyly pouze obvodové zdi s okenními otvory a prvky svědčícími o ušlechtilé snaze stavebníků.

K majetkové změně došlo na Mrači v r. 1727, kdy zdejší statek prodal Norbert z Vrbna Janu Josefu hraběti z Vrtby, majiteli sousedního Konopiště.

V roce 1887 získává konopišťské panství včetně Mrače, koupí od Lobkoviců následník trůnu, arcivévoda František Ferdinand d´Este.

Za významnou událost můžeme považovat selskou rebelii na Konopišti v červenci roku 1775, při níž byl zastřelen čtyřicetiletý sedlák Tomáš Přeučil z Mrače č.p. 19. Je pohřben ve společném hrobě u zdi chvojenského hřbitova, kde je i pamětní deska.

Osobnosti

MUDr. František Jan Mošner (lékař, publicista)

František Pilát (skladatel, trumpetista)

MVDr. Antonín Klauz (mikrobiolog)

Josef Nádvorník