Písečné

O způsobu, jakým bylo po 30leté válce nakládáno s poddanými svědčí tato událost z roku 1674:V Písečném zemřel majetný hrnčíř Hans Schnabel a dva dny po něm jeho žena. Oba bez poslední vůle. Na rozkaz Marie Kateřiny roz. z Freiberku, provdané tehdy za rytíře Jana Krištofa z Andtlau, přes veliké prosby a protesty dědiců (dcery provdané za měšťana ve Slavonicích Matěje Pietsche a ostatních svobodných dcer) byla zabavena celá pozůstalost: hotovost v dukátech a říšských tolarech 139 rýnských (zakopány ve zdi), byla vzata a dobytek odehnán do dvora v Písečném. Pan z Andtlau tvrdil, že obnos, který zemřelý dlužil vrchnosti, převyšuje všechnu pozůstalost, a že dluh byl převzat panstvím. Dědiců se ujal slavonický magistrát a hrabě Slavata. Pro vyřešení sporu byla zemským hejtmanstvím ustanovena komise dvou krajských hejtmanů (ze Znojma a z Jihlavy). Bylo zjištěno, že v letech 1645 - 1648 panství Písečné dávalo žito, pšenici, ječmen, oves, maso, pivo i peníze švédské posádce do zámku Sadku a jinde ležícím rejtarům, že mělo panství výdaje i se dvěma regimenty císařského vojska na panství ubytovanými. Dluhy dosáhly na základě těchto výdajů u všech svých poddaných 800 zlatých. Poddaných však nebylo ani 20. Od roku 1645 byly ke dluhům připisovány úroky, a proto se chtěl pán z Andtlau hojit na zbývajících poddaných, tedy i na statku Schnabelově. Spor však byl nakonec urovnán. Pán z Andtlau zemřel a jeho vdova se roku 1675 s dědici dobrovolně vyrovnala. (zdroj: Vlastivěda moravská)

Po smrti Marie Kateřiny roku 1685 Jiří Vilém z Moschlitz. Ten v roce 1693 Písečné se Slavětínem prodal Donatu Heislerovi z Heitersheimu, který odkoupené statky spojil s Uherčicemi. Dědic těchto statků hrabě František Josef Heissler roku 1730 prodal vše rodu Collaltům. Collaltové vlastnili Písečné a Slavětín až do 20. století.