Nošovice

Posledním zástavním pánem byl Jan Pukler. Novými majiteli se stali bratři Matyáš a Jiří z Lohova. V kronice "Urbáři" z roku 1580 měly Nošovice 22 osadníků, tj. asi 110 obyvatel. Někdy ve středověku, snad za třicetileté války, tu prý byla svedena na rozhraní Dobré a Nošovic bitva, na kterou upomíná Piket (vojenský tábor a kaplička, která stojí na místě pohřbených padlých v boji).

Až do roku 1664 je v písemnostech uváděn název obce jako Potměnošovice. Od roku 1664 již Nošovice. V té době obec měla 44 osadníků, tj. asi 220 obyvatel. Obyvatelé obce, stejně jako obyvatelé obcí v sousedních panstvích byli sužováni robotními povinnostmi - nevolnictvím a různými formami peněžních odvodů. Pravidelně museli pečovat a provádět údržbu na opevnění frýdeckého zámku. Rovněž museli pracovat na stavbě císařské silnice z roku 1782, vedoucí skrz frýdecké panství až k hranicím s tehdejším Polskem. Se zrušením roboty v roce 1848 padly některé formy poddanství. Místo zrušené feudální vrchnosti však nastoupila vrchnost světská. Státní a okresní ve Frýdku, politická v Těšíně. V roce 1908 bylo ve Frýdku zřízeno okresní hejtmanství.

Stavba železnice Kojetín - Bílsko, vedoucí přes Frýdek, přeťala v roce 1880 selské pozemky. Tak vznikla osada Malé Nošovice.

V roce 1911 čítala obec 818 obyvatel. Po pádu rakousko-uherské monarchie vzniká Československá republika. V roce 1921 měla obec Nošovice 821obyvatel, z toho 778 Čechů, ostatní byli Poláci a Němci. Podle náboženského vyznání zde žilo 792 občanů římsko-katolického vyznání, 28 občanů se hlásilo k evangelickému a československému náboženství a 1 občan byl bez vyznání.

V roce 1938 na základě mnichovského diktátu a při rozpadu Československa byla severovýchodní část obce připojena k Polsku. Po porážce Polska Německem potom k Olzagebietu. Po osvobození od fašistického Německa 4. - 5. května 1945 a při ustavení Československa došlo k navrácení odtržené části zpátky k obci.

V důsledku válečného hospodářství byl zaveden lístkový systém. Zemědělcům byly zvýšeny válečné dodávky. Některí občané byli nasazeni na nucené práce do Německa. Byla zavedena dvojjazyčnost. Ve druhé světové válce zahynulo 13 nošovických občanů.

Historie v číslech

rok 1948 - znárodnění Nohlovy pily

rok 1954 - začíná vytyčování trasy přiváděče vody pro Žermanickou přehradu

rok 1956 - založeno Jednotné zemědělské družstvo

rok 1958 - zahájení výstavby velkokapacitního kravína pro 100 ks hovězího dobytka

rok 1959 - výstavba drůbežárny

rok 1960 - sloučení obcí Nošovice a Nižní Lhoty

rok 1961 - sloučení JZD Nošovic a Nižních Lhot

rok 1961-63 - přestavba domu p. Lišky na kulturní dům

rok 1966 - položen základní kámen pivovaru Nošovice, první várka uvařena v roce 1971

rok 1976 - napojení pivovaru na železniční vlečku

rok 1980 - integrace 7 obcí pod obec Dobrá, Nošovice vedeny jako Dobrá 4 - Nošovice

rok 1991 - Nošovice opět samostatnou obcí