Bzenec

Geologické poměry, klimatické podmínky a I. Kategorie vinohradnické půdní bonity vytvářejí podmínky pro pěstování špičkových kultivarů vinné révy. Některé dosahují výraznějších znaků kvality než ve své původní vlasti, což platí zvláště pro ryzlink rýnský - produkce z bzeneckých vinohradů je označována ochrannou stoletou známkou Bzenecká lipka. Podobně proslulý i Bzenecký Zlatý hrozen, bzenecké červené burgundské špičkových kultivarů vinné révy.

Také místní ovocnářská a zelinářská tradice sahá daleko do minulosti. Zdejší konzervárenské podniky zpracovávají především sterilizované okurky a zeleninové saláty. První soukromá konzervárenská firma tady byla založena v r. 1868. V posledních letech přibyly nové podnikatelské činnosti, rozvíjejí se nové obchodní aktivity.

Podle jemného písku a množství lastur se soudí, že bzenecké okolí bylo v dávné minulosti dnem moře. Dodnes se zde těží písek, jehož kvalitu stavební odborníci vysoce hodnotí. Území kolem Bzence bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom archeologické nálezy z neolitu, doby bronzové i železné, z doby římské i z doby stěhování národů. V období říše velkomoravské, po zániku Velehradu, se Bzenec stal na určitou dobu centrem Velké Moravy. Poprvé v písemných památkách se objevuje u kronikáře Dětmara v souvislosti s dobytím hradu Businc českým knížetem Oldřichem v r. 1015. Jedná se o první jméno, které je na Moravě doloženo po 10. století. Kolem r. 1230 se Bzenec stal střediskem župy, na které byl rozdělen kraj břeclavský. Avšak až v listině krále Jana Lucemburského z r. 1330 se hovoří o městě Bzenci.

Ve 2. Polovině 14. století se zde začali usazovat židé. Bzenecká židovská obec patřila k nejstarším na Moravě. Měla zde vlastní prostornou synagogu, která vak byla v r. 1860 zbořena a na jejím místě postaven templ v orientálním slohu. Zachována je část židovské čtvrti a židovský hřbitov s obřadní síní z poloviny 19. století. Dominantu města tvoří srázný kopec se zbytky kaple sv. Floriána z r. 1703. Její historie je velmi pohnutá. V r. 1731 do ní uhodil blesk a zapálil střechu, byla obnovena a v r. 1945 ji ustupující německá armáda vyhodila do vzduchu. Již na konci 12. století vak stával na tomto místě Starý hrad, jenž začátkem 15. století padl za oběť husitským válkám. Starým hradem byl nazýván na rozdíl od nové zemanské tvrze, která byla postavena s dvojitým příkopem a zdí v místech, kde se dnes nachází současný zámek pseudogotického slohu. Býval původně renesanční, později byl zbořen a přestavěn do stylu barokního. Od poloviny minulého století si udržuje svou nynější.

V zámecké zahradě lze spatřit snad největší místní pamětihodnosti - dvě prastaré lípy, nejstarší stromy na Moravě. Kmen větší lípy vichr rozvrátil na devět částí. Podle listin z r. 1604 jí tehdy napočítali 500 let. Stála zde již za dob krále Přemysla Otakara II. a vyprávělo se, že pod touto, dnes již devět set let starou lípou, odpočíval a bavil se císař Rudolf II. s celou svou gardou.

Zmínka o prvním bzeneckém knězi se datuje rokem 1233. Byl jím dvorní kaplan Absolon. Dnešní kostel sv. Jana Křtitele raně barokního slohu pochází z r. 1702. Je 13 m široký, 45 m dlouhý a má 12 m vysokou valovou klenbu. Farní chrám náležel vždy katolíkům. Ve městě pak působí tři náboženské komunity.

Každoročně v půli srpna se do Bzence sjíždějí návštěvníci z širokého okolí na Bzeneckou pouť k svátku Panny Marie. Konají se tady bohoslužby i klasický trh. Neméně známou slavností je Bzenecké vinobraní v polovině září, s jarmarkem řemeslných výrobků, výstavami, koncerty, pouťovými atrakcemi i taneční veselicí.

Beseduje se v búdách při skleničkách lahodného moku. Dobré bzenecké víno zachutnalo již nejedné známé osobnosti. Při svých cestách zde zastavili básník Petr Bezruč, mistr Josef Suk, malíř Mikoláš Aleš, ale i A. Rodin, S. Čech, F. X. Šalda a jiní. Pohostinnost vinných sklepů nabízí dnes ve Bzenci mnoho soukromě hospodařících vinařů. Bzenecká vína se prodávají po celé České republice, dopravují se do sousedního Německa, na Slovensko, nabídnou Vám je v Holandsku i ve Francii. Po staletí se rodila, vzkvétala a zrála na prosluněných stráních města, které svým návštěvníkům přeje příjemný pobyt.

Popis znaku

Městský znak vznikal postupně, a to od konce 15. Století. Ve znaku se objevují prvky kropáčů z Nevědomí, pánů ze Žerotína.

Barvy nejsou spolehlivě doloženy. Na modrém štítě je stříbrná hradní zeď z kvádrů s otevřenou bránou uprostřed. V bráně je červeně oděné rámě s mečem. Po stranách brány vrcholí hradba cimbuřím o čtyřech stěnkách po každé straně. Nad branou je zeď vyšší a má rovněž 4 stěnky cimbuří. Nad zdí vystupují dvě čtyřhranné, rovněž stříbrné věže, každá se dvěma okny nad sebou, s cimbuřím o čtyřech stínkách a červenou kvelbovou střechou se zlatými makovicemi. Mezi věžemi je nad cimbuřím červený štítek, na němž ze stříbrného trojvrší vyrůstá červený dvouocasý lev se zlatou korunou na hlavě. Nad ním jsou tři stříbrné lilie vějířovitě rozložené na štítě.

Současnost

Město se může pochlubit novou úpravou středu města, ale i celkově zrekonstruovaným náměstím Svobody s dominantním historickým mariánským sloupem i novodobou kašnou s fontánou.

Počet obyvatel

Ve Bzenci žije přibližně 4 300 obyvatel.

Starosta: Pavel Čejka, místostarosta ng. Marek Novoměstský.

Tajemník: Ing. Roman Ostrézí.

Osobnosti

Robert Tvarůžek (1870 - 1941) - štábní kapitán šermířský, napsal několik knih o šermu, mj. Spisovatel, publicista, básník, sportovec

Josef Hanák (1873 - 1961) - kněz, působil ve Bzenci v letech (1903 -1961), autor několika knih vážících se k vinařství a městu Bzenec

Ctibor Šťastný (1884 - 1962) - grafik, učitel a jeden z prvních absolventů české měšťanské školy ve Bzenci

Místopis

Z hlediska umístění města se dá říci, že se nachází v centru Slovácka. Na jižní straně katastru protéká řeka Morava a město zde sousedí s městem Strážnice, které je známé svým Mezinárodním folklórním festivalem. Ze strany východní je to pak město Veselí nad Moravou a ze strany západní město Kyjov. Z hlediska významných objektů, které se ve městě nachází a považujeme je za charakteristické dominanty města je možno vyjmenovat již zmíněnou zříceninu kaple sv. Floriána, bzenecký zámek, kostel sv. Jana Křtitele, který byl dokončen v r.1702 a objekt bývalé základní školy.