Rosice

Prvními známými majiteli hradu byli Bohuš a Hartman z Rosic, připomínaní na listině z roku 1259. Ve 14. a první polovině 15. století patřily Rosice Hechtům z Rosic, kteří měli ve znaku stříbrnou štiku v červeném poli. Prvním z nich byl Hecht z Rosic kolem r. 1321. Jeho nejstarší syn Petr byl nejvyšším purkrabím hradu Vranova. Vykoupil většinu podílů na Rosicích od svých bratrů. Petrovi synové zasedali na panském soudě. Jošt Hecht z Rosic byl nejvyšším sudím, podkomořím a purkrabím na Veveří. Posledním z tohoto rodu byl Václav, který též zastával úřad purkrabího na Veveří.

Po nich držel panství těšínský kníže Přemek, roku 1464 je prodal Hynkovi z Kukvic. Za působení pánů z Kukvic byl hrad značně poškozen husitskými válkami, po jejich ukončení byl opraven. Počátkem 16. století koupila hrad od Kateřiny z Kukvic Bohunka z Pernštejna. Její manžel, Dobeš Černohorský z Boskovic, spravoval úřad nejvyššího sudího a později úřad zemského hejtmana na Moravě. Zemřel r.1540 v Rosicích.

Po Bohunce z Pernštejna získali Rosice dědictvím páni z Lipé. Za Pertolda z Lipé došlo pravděpodobně k zahájení přestavby hradu na zámek. Roku 1552 koupil zámek Jan starší ze Žerotína. V té době patřily k panství Rosice, Pendorf, Tetčice, Babice, Zakřany, Lukovany, díl v Jakubově, Příbram, Újezd, část Zbraslavi, Zhoř, Litostrov, Chroustov, Říčky, Omice, Ochoz, část Popůvek, Raclavice, Ostrov, Lhotka, Bukovany a Komínec.

Jan starší ze Žerotína užíval Rosice jako druhé sídlo, jeho hlavním sídlem byla Náměšť. Zemřel 28. 2. 1583. Rosice po něm zdědil syn Karel starší ze Žerotína, který po dosažení zletilosti r. 1588 převzal správu majetku. Téhož roku se oženil s Barborou Krajířovou s Krajku. Rosický zámek byl tehdy jeho hlavním sídlem.

Žerotínové provedli celou přestavbu na renesanční zámek a důsledně odstranili všechny vnější znaky původního gotického hradu. Barbora Krajířová z Krajku zemřela v r. 1591. Druhá žena Karla staršího Eliška Krajířová s Krajku, zemřela r. 1600. Roku 1604 se Karel starší žení potřetí a bere si Kateřinu Annu z Valdštejna, ta však již následujícího roku umírá na plicní chorobu. Roku 1614 se konala čtvrtá svatba Karla staršího s Kateřinou z Valdštejna.

Po bitvě na Bílé hoře spravoval rosické panství Žerotínův úředník Ondřej Číhal Krhovský. V důsledku protireformačních nařízení prodal Karel starší ze Žerotína r. 1628 celé panství Albrechtu z Valdštejna, ten je hned následujícího roku prodal hraběti Janu Baptistovi z Werdenberka. Werdenberkové pronajali Rosice Josefu Kryštofu Scharerrovi z Frisenecku a to do r. 1663 ten roku 1668 v Rosicích umírá. Roku 1684 prodali potomci hrabat z Werdenberku rosické panství Jiřímu Rupertovi Hausperskému z Fanalu, který dal mimo jiné vystavět kapli Nejsvětější Trojice.

Posledním majitelem z tohoto rodu byl Jan Nepomuk Hausperský z Fanalu, c. k. komoří a tajný rada. Zastával četné veřejné úřady. Po jeho smrti r. 1791 zdědila Rosice jeho manželka Marie Anna rozená hraběnka Ugarte. Panství odkázala svému vnukovi Maxmilliánu hraběti Ugarte. Maxmilliánův syn Josef hrabě Ugarte prodal r. 1844 Rosice Jiřímu a Janovi svobodným pánům Sinům. Podíl Jiřího získal Jan a od něho synovec Šimon baron Sina. Za těchto majitelů, zřejmě v roce 1843, došlo v rámci přestavby ke zboření čelního křídla předzámčí s bránou a k úpravě fasády. Po smrti Šimona Jiřího ze Sinu zdědila Rosice jeho dcera Helena, provdaná za knížete Řehoře Ypsilanti. Od ní koupil r. 1881 rosické panství Mořic svobodný pán Hirsch-Gereuth, který zbohatl při stavbě železnic v Turecku a měl rozsáhlé statky v Uhrách, Rakousku, Anglii a ve Francii. Po jeho smrti zde zůstává manželka Klára. Po ní dědí panství Mořic Arnold baron Deforest-Bischofsheim, jenž si roku 1905 změnil příjmení na de Forest. Tomuto majiteli bylo po vzniku ČSR, při první pozemkové reformě, rosické panství zestátněno.

Dříve hornické město, je přirozenou spádovou obcí pro 30 000 obyvatel žijících v širokému okolí. Město samo má v současné době kolem 5 500 obyvatel. Rosice jsou výchozím místem turistické oblasti s rozsáhlými lesy, je zde koupaliště, krytý zimní stadion i možnost ubytování v řadě ubytovacích zařízeních.

V blízkém okolí lze navštívit Pohádku máje, památník kralické tiskárny, muzeum v Ivančicích a zříceninu Ketkovického hradu. V bezprostřední blízkosti je Masarykův okruh a Brněnská přehrada.