Morkůvky

Na katastru Morkůvek se zachovala mozaika teplomilných šípákových doubrav a panonských dubohabřin. Nejcennější porosty jsou chráněny v přírodní rezervaci Hrádek, zbytky stepní květeny se najdou i na mezích a okrajích lesů.

První písemná zmínka o obci je z roku 1350, avšak osídlení sahá až do doby, kdy se v tomto kraji potulovaly tlupy lovců mamutů. Archeologické nálezy dokládají řadu pozdějších kultur. V devátém století se v této oblasti usadili první Slované, jejich pohřebiště bylo nalezeno na Hotařském kopci. Pod tímto vrchem stávala ves Topolany, která zanikla na začátku 13. století, tedy v době tatarského vpádu.

Morkůvky byly založeny po obou stranách potoka vedoucího z jižních svahů. Původní náves se nacházela v části zvané Kaštánka. S přírůstkem obyvatel se později centrum přesunulo na křižovatku cest k Boleradicím a Kloboukám. První písemná zmínka o vsi je z roku 1356, kdy patřila ke zboží boleradickému. Po mnohých změnách majitelů ve středověku se dostala roku 1594 pod panství hodonínské a s ním sdílela osudy, z nich nejtěžší byla třicetiletá válka, až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Morkůvky poté patřily pod soudní okres Klobouky a politický okres Hustopeče.

Na počátku 19. století měla obec dvě školy, evangelickou a katolickou. Sloučení do jedné nastalo v roce 1871. Od roku 1975 děti dojíždějí za základním vzděláním do školy v Kloboukách. Ve vsi je kazatelská stanice českobratrské církve evangelické, při níž v roce 1992 vznikl týdenní stacionář pro mentálně postižené děti z celého okresu. Je pobočkou kloboucké diakonie a nazývá se poeticky Betlém. Vznikl přestavbou bývalé avangelické školy a od roku 1997 se rozšířil o prostory bývalé mateřské školy.

Nejvíce obyvatel v Morkůvkách žilo v roce 1921, celkem 811. Od té doby počet stále klesá až na dnešních 458 obyvatel. V obecní kronice je zachycen vývoj Morkůvek, který se v mnohém podobá osudům sousedních vesnic. Zachycuje rovněž osobní zájem spoluobčanů o rozvoj obce.

Morkůvky mají významné rodáky. Uctíváme památku pana učitele Pavla Krupičky, který byl za svou odbojovou činnost popraven fašisty. Jsme hrdi na nejslavnějšího československého stíhacího pilota ve Francii a pozdějšího příslušníka čs. 312. stíhací peruti RAF v Anglii, generála Františka Peřinu. Vážíme si lidového malíře Ludvíka Dobeše, jenž zachytil minulou podobu naší obce, a pana učitele Františka Novotného, jehož největší láskou byly kopec Sumperk a naše vesnice.

Od 17. století obec užívala pečeť, která byla vzorem pro současný obecní znak. Na červeném poli jsou dva zlaté hrozny, v zeleném poli je radlice, symbol zemědělství a kosíř, symbol vinařství. Znak a obecní prapor Morkůvkám udělil 28. února 2000 předseda parlamentu.

Největší slavností jsou v Morkůvkách krojované vavřinecké hody. Začínají v pátek stavěním máje a trvají tři dny. Po dvou týdnech ožije veselí na odehrávkách.