Obec Milínov se nachází v okrese Plzeň-jih. Ve vzdálenosti 9 km severně leží město Rokycany, 17 km severozápadně statutární město Plzeň, 20 km jihozápadně město Přeštice a 27 km západně město Nýřany.

Hledat firmy v obci Milínov, část obce Milínov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 568 firem

Pálenická 1672/25, Bolevec, Plzeň20,76 km

Kralovická 1695/12, Bolevec, Plzeň20,83 km

Chebská 555/7, Křimice, Plzeň20,86 km

Vejprnická 56, Křimice, Plzeň20,87 km

Měčín č. 20220,93 km

Lužany č. 2320,98 km

Žlutická 1712/45, Bolevec, Plzeň21,06 km

Cvokařská 123, Starý Rožmitál, Rožmitál pod Třemšínem21,22 km

Školní 93, Měčín21,43 km

Orlík 266/15, Bolevec, Plzeň21,47 km

Na Střílně 1929/8, Bolevec, Plzeň21,49 km

V Radčicích 51/20, Radčice, Plzeň21,59 km

Přívětice č. 9221,62 km

V Radčicích 9/19, Radčice, Plzeň21,67 km

V Dolově 658, Křimice, Plzeň21,71 km

Stromková 170/29, Radčice, Plzeň21,86 km

Cheznovice č. 722,01 km

Dnešice č. 622,04 km

Dnešice č. 21822,07 km

Křimice č. 556, Plzeň22,08 km

Historie obce Milínov celá historie

Vesnice je situována v odlehlé krajině mezi lesy, a dle první zmínky o Milenowu z roku 1379 patřilo 10 ze 13 lánů ve vsi ke Strašicům. Tento rožmberský majetek byl spravován z hradu Vlčtejna.

Po roce 1532 ves patřila k Žákavé, od roku 1601 ke Šťáhlavům, přičemž farností přináležela do Chválenic. Dle berní ruly zde žilo 10 sedláků, chalupník, a čtyři další selské usedlosti byly vyhořelé. V polovině 18.století bylo ve vsi 23 hospodářů, kovář v obecní kovárně a celkem 121 obyvatel. Škola byla postavena roku 1886, čtyři roky nato měla obec 424 obyvatel a 67 domů. Součástí byl i mlýn Lopata s pilou, hájovna a 3 myslivny. V současné době je převážná část stavení rekreačních, a to zejména v chatové oblasti "Baba" a u Kornatického rybníka. Ulicová protáhlá náves je obklopena štítovými statky s branami a klasicistními štíty. Návesní kaple z doby kolem roku 1800 vyniká kvalitní pozdně barokní členěnou fasádou. Zajímavé jsou i další klasicistní chalupy ve spodní části návsi. Na okraji vesnice stojí bývalá škola s eklektickou fasádou. Nově opravena je hasičská klubovna, užívaná ke společenským akcím. Místní agilní hasičský sbor působí již téměř 120 let.

Severně v lese se nachází samota - hájovna Hádky, kde stávala zaniklá středověká vesnice zmiňovaná roku 1587 při panství poříčském. Východně položený vrch Pramný je přírodní památkou.

Po značené turistické trase lze dojít i ke zřícenině hradu Lopata.

Hrad Lopata byl vybudován na místě pravěkého eneolitického výšinného sídliště chamské kultury (cca 3000 let př.n.l.). Středověký hrad založili páni z Litic nejpozději po polovině 14.století. Stavebníkem mohl býti královský podkomoří Rous z Litic nebo jeho syn Heřman.

Níže položené předhradí využívalo k obraně vystupující skály, bránu střežila věž vestavěná v jedné z nich. Uprostřed stávala v místě dnešní lávky schodišťová věž, umožňující vstup do nejvýše položené části. Zde bylo na příkré skalce vestavěno sevřené nevelké jádro hradu s velkou okrouhlou věží a několika budovami. Zachovány jsou základy zdiva, torzo gotického vstupního pískovcového portálu a cisterna vytesaná ve skále. V okolí jsou dobře patrné pozůstatky polního opevnění.

V roce 1379 je hrad Lopata písemně zmiňován, roku 1397 byl jako sídlo lapků dobyt královským vojskem. Roku 1401 daroval hrad král jako konfiskát za věrné služby domažlickému purkrabímu Maršíkovi z Hrádku. Na hradě sídlil za husitských válek jeho syn Jan, stoupenec císaře Zikmunda. Jan postoupil roku 1427 Lopatu svému bratrovi Habartovi. Ten se následně stal lapkou a hrad využíval jako základnu pro své loupeživé výpravy do okolí. Husitský hejtman Svojše ze Zahrádky proto z blízkého Vlčtejna přitáhl s vojskem roku 1432 k hradu a po 4 měsících obléhání posádka hrad zapálila. Habart sice unikl, ale vyhořelý hrad byl zbořen. Poslední zmínka o Lopatě je z roku 1624. Koncem 19.století zde byly prováděny rozsáhlé vykopávky, bohaté nálezy z období pravěku i z období života hradu jsou uloženy v Západočeském muzeu. Na hrad vedou pěší turistické trasy i cyklotrasa č.2039, je zde zastávka naučné stezky po Kozelském polesí.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.