Škvorec

Erb Domaslava ze Škvorce (tři svislé pruhy), s nimiž se ve středních Čechách už nesetkáváme, dokazuje, že škvorecký hrad přešel zřejmě brzy do vlastnictví jiného šlechtického rodu. Jeho jméno ani jména dalších majitelů Škvorce až do poloviny 14. století však dnes neznáme.

V druhé polovině 14. století vlastnili škvorecký hrad pražští Olbramovicové.

Stavebně historický rozbor dochovaných zbytků hradu ve Škvorci prokázal, že kolem r. 1400 Olbramovici hradní areál podstatně rozšířili a obohatili jeho zástavbu o další objekty.

Škvorecký hrad vlastnil arcibiskup Olbram ze Škvorce spolu s bratry Pavlem a Václavem až do 2. května 1402, kdy zemřel. Po arcibiskupově smrti se oba bratři o škvorecký majetek rozdělili.

Čeněk z Klinštejna, další významný majitel Škvorce, byl původně purkrabím Pražského hradu (1451-1461), pak vyšehradským purkrabím (1467-1479) a řadu let až do své smrti zastával úřad královského prokurátora (1457-1481).

Po Janově smrti kolem r. 1509 zdědil Škvorec jeho bratr Zdeněk Škvorecký z Klinštejna, který se až do r. 1527 často soudil se sousedy, měšťany a dokonce i s nejbližšími příbuznými. Se sousedy se s oblibou soudil i Zdeňkův syn Jindřich Škvorecký z Klinštejna, jenž padl v Uhrách v bojích proti Turkům.

Novým pánem na Škvorci se stal v r. 1522 bratr Jindřichovy matky Markéty Smiřické Zikmund Smiřický ze Smiřic, který staré nevyhovující hradní objekty přestavěl kolem r. 1545 na reprezentativní renesanční zámek. Při této rozsáhlé přestavbě vybudoval pravděpodobně kolem téměř pravidelného obdélníkového nádvoří západní křídlo zámku s arkádami, budovu při východní straně nádvoří a také ostatní starší části tohoto objektu upravil v renesančním slohu.

Jak potvrzují fideikomistní spisy z r. 1618, měl Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic na škvoreckém zámku k dispozici klenutou tzv. kamennou síň, panské pokoje a také větší zbrojnici. V ostatních částech zámku byly kanceláře a pokoje vrchnostenské správy a v přízemních prostorách měla vrchnost různá hospodářská zařízení.

Správy Jičína a celého ohromného majetku Smiřických se ujal Albrecht z Valdštejna. Sám uplatnil sám své dědické nároky, protože jeho matka byla z rodu Smiřických, a byl vyslyšen.

Poslední významnou osobou na škvoreckém zámku byla Marie Terezie - kněžna Savojská roz. Lichtenštejnská (zemřela r. 1772), která bydlela takřka půl století v severní části zámku (1729-1772).

Poté zámek zpustl tak, že byl pokládán za zříceninu. Proto došlo v letech 1860-1884 k rozebrání nejvíce poškozených částí a na jejich místě byla postavena místní škola.

V 17. století byl ve Škvorci postaven zámecký pivovar, který až do r. 1986 sloužil jako sladovna.

Pověst:

V zámku se prý zjevuje Bílá paní, přízrak lidumilné kněžny a majitelky zdejšího panství v 18. století Marie Terezie Savojské, lidově přezdívané Cafojka.

Její duch se rovněž objevuje i ve starém zájezdním hostinci U lva v Úvalech.

V komíně prý sídlí drak, který zanechává ohnivou stopu nad škvoreckými zahradami.

Historie - společenský život

Ve městečku působily koncem 19. století a na počátku 20. století až do konce "1. republiky" následující spolky: (údaje a úryvky jsou z obecní kroniky před rokem 1937)

„Přehlédnem-li počet a činnost všech spolků a korporací v našem městečku, jest si jen přáti, aby všechny a všichni jejich členové ruku v ruce společně se přičiňovali o zvelebení Škvorce úpravou, hospodářsky, kulturně i mravně, aby budoucí pokolení s láskou a vděčností na své předchůdce vzpomínalo.“

Tělocvičná jednota "Sokol" byla založena dne 24. dubna 1898 při ustavující valné hromadě za účasti 36 členů, z nichž byli: 1. zakládající, 6 přispívajících a 29 činných. Zvolen starostou František Hrstka, náměstkem Čeněk Tonder a náčelníkem Antoním Dočekal. Z počátku se cvičilo "U Zálabských" a v r.1925 postavila si jednota vlastní sokolovnu z koupeného dřevěného pavilonu z živnostenské výstavy v Praze. Tato však dne 3.března 1932 do základů vyhořela. Zároveň shořel veškerý archiv jednoty. Ještě téhož roku postavena obětavostí členů nová sokolovna nákladem přes 350.000 Kč. Od založení sehrál divadelní obor "Sokola" 247 her s výtěžkem asi 75.000 Kč.

Okrašlovací spolek založen r.1894 za účasti 37 členů. Přičinil se o vysazování stromů ovocných, okrasných i lesních. Upravoval místní trať; jeho přičiněním byly zřízeny chodníky a vysázeny na náměstí parčíky.

Spolek "Baráčníků" byl založen v r. 1911 sedmi občany, při první valné hromadě 12. listopadu 1911 již bylo 28 členů. Postupně čítal spolek "Baráčníků" 344 členů (10 mimo Škvorec).

Sbor dobrovolných hasičů založen r. 1889 za účasti 16 členů zakládajících a 24 činných. Ihned byla zakoupena ruční dvouproudní stříkačka.

Zpěvácký spolek "Smiřický" byl založen r.1868 a roku 1882 obnoven tehdejším řídícím učitelem Vykoukalem se 3 zákládajícími, 29 činnými a 15 přispívajícím členy. Spolek pěstoval zpěv a zpívány sbory při slavnostech a jiných příležitostech. Zpíval zde také Otakar Mařák jako student v divadelní hře "Ifigenie v Lanškrouně" titulní roli. V roce následujícím pořídil Josef Kulič svým nákladem spolkový prapor za 800 zlatých. Po převratu r.1918 shromáždili se občané z celého okolí v Úvalech, kde na prapor spolku "Smiřický" přisahali věrnost republice.

Národní severočeská jednota založená r.1896 vyvíjela činnost čtenářskou, přednáškovou, získávala peníze na podporu menšin atd., byla to první kulturní složka. V činnosti byla do r. 1903. Na popud jednoty v r. 1896 sebrali členové mezi sebou různé knihy a utvořili tak knihovní spolek, který později předal knihy obci, čímž vznikla obecní knihovna.

Spolek "Blahobyt" byl založen v r.1869, aby zásoboval své členstvo potravinami a jiným zbožím.

"Selská jízda" založena 1925 za náčelnictví Josefa Kafky a jednatelství Bohumila Řepky. V r. 1937 měla 15 členů.

"Sportovní klub Škvorec" založen v r.1928. Pořádal v létě každou neděli na svém hřišti zápasy a občas zahrál i divadlo. Škvorec měl 3 stálá jeviště, na nichž hrála divadla: Tělocvičná jednota "Sokol", Ochotnický kroužek "Budoucnost" a Jednota mládeže církve československé.

Pošta je v obci od roku 1863, telefon a telegraf od roku 1924. První koncesionáři rozhlasu jsou od roku 1925. Elektrizace byla provedena v roce 1923 nákladem 470 tis. Kč. Meliorace pozemků v rozloze 211 ha obnosem 848 000 Kč byla provedena v letech 1924-1927.

Škola

V místě je obecná škola a od r. 1919 měšťanská škola. Původní škola byla v čísle 48, pak v čísle 61, v čísle 62 a posléze v č. 130, kde byla v r. 1889 postavena a v r. 1890 otevřena na místě zbořeného raně gotického paláce nová škola.

Další škola bývala v obci Třebohostice (2.-4. třída), 1., 5.-9. a ve Škvorci. Dnes škola sídlí pouze v budově ve Škvorci. Budova školy v Třebohosticích je v současné době pronajata k podnikání.

Historický vývoj jména obce

Škvorec

ŠKVOREC (lidově ta Škvorec, ve Škvorci, do Škvorce, Škvorečák).

1279 Domaslaus ... de Squorz

1385 Wolframus Meynhardi de Skworecz

1388 Wolbramus de Sskworcze

1411 Wenc. de Sskworcze in Sskworczi municione

1426 relicta ... Ohnisstkonis de Sskworzecz ... (vendit) census ... in (villis) Sskworecz, et ... 1/2 op. Uwal

1543 děd. svého Sskworcze zámku, dru p. s pl, městečka tudíž, Auwalu městečka

1549 w Kolodiegych k zámku ... na Sskworczij

1558 ve vsi Dobroczowiczych ... lidé z městečka Sskworczie

1654 Sskworecz, městys

1720 Skworets - Müllerova mapa Čech

Toto jméno vzniklo nejspíše z příjmení významného obyvatele (srov. hojné příjm. Škvor v Adr.) zřejmě z e škvorec, slovansky škorec = špaček.

TŘEBOHOSTICE

1417 in zlate munit. ... in Trzebohosticzich villam int.

1437 v Třebohostici a v Zlaté

1563 Slussticze dvuor p. a p. ... Trzebohosticze, ves celá

1671 Stržebohosticze· 1674 Tržebohosticze