Lukov

Ves přecházela děděním a prodejem do rukou různých rodů. Když Lukov získal r. 1548 Wolf Krajíř z Krajku - nejvyšší pražský půrkrabí, byl ještě vsí. Při prodeji dvora, fary a pivovaru Petrovi Čertorejskému z Čertorej r 1558, je již Lukov nazýván městečkem. V této době patří k významnějším sídlům, má právo várečné, tržní a soudní.

Na prastaré pečeti přitištěné r. 1749 k rektifikačním aktům jsou v pečetním poli tři kulaté věže, po obvodu je napsán nápis Miesteczko Lukowa. Mezi pamětihodnosti patří pranýř z r. 1609, kostel sv. Jiljí z r. 1749, socha sv. Floriána - před r. 1749 a poklona (před r. 1850).

Ještě v 16. století byl Lukov převážně český, národnostní změny nastaly po třicetileté válce, kdy se na opuštěných českých usedlostech usazovali němečtí obyvatelé. V roce 1945, po vysídlení německého obyvatelstva se v červnu začali stěhovat první čeští osídlenci.

Na pečeti o průměru 38 mm přitištěné roku 1749 k rektifikačním aktům vidíme v pečetním poli tři kulaté věže. Dvě postranní jsou nižší, každá s kulatě zaklenutým vchodem bez vrat, se dvěma klenutými okny v prvním patře a nad nimi dvojitou římsu. Střední věž je vyšší s klenutou branou opatřenou zavřenými dřevěnými vraty se závorou po pravé a se dvěma závěsy po levé straně. V pprvním patře je jedno a ve druhém dvě klenutá okna, nad nimiž je je patrná dvojitá římsa a nad ní kuželovitá střecha s makovicí ve špici. Opis na vnitřní straně ve dvojité, jedné slabší a druhé silnější lince, na vnější straně v jedné lince a věncem. MIESTECZKO LVKOVA.

Od dne 24.září 2008 se obec opět stává po dlouhé době městysem.