Loučka

O osudech Loučky ve 14. a 15. století máme jen velmi málo zpráv a z torzovitě dochovaných pramenů není možné zachytit ani to, do jaké míry byla Loučka postižena např. v době bratrovražedných bojů na sklonku 15. století. Nejstarší údaje o počtu loučských usedlíků pocházejí z let 1516 a 1538 a shodně uvádějí ve vsi deset usedlostí, v roce 1575 bylo usedlostí již 18.

Nová kapitola v dějinách Loučky se začala psát v roce 1589, kdy olomoucká kapitula prodala mimo jiné i Loučku Václavovi Gájovskému z Gáje a Galení a tyto spojil s nevelkým chudobínským panstvím.Po jeho smrti přechází panství po vdově Kateřině Buchlovické na Albrechta Bukůvku z Bukůvky. V roce 1622 se novým majitelem stává Adam Bess a jeho manželka Estera a ti k němu připojili statek Vilémov. Po utrpení třicetileté války se v roce 1652 stává novým majitelem Jan Baltazar Vetter - tehdejší hejtman Olomouckého kraje a pak se střídali další majitelé:

1659 - Anna Polyxena Skrbenská z Hříště

1661 - olomoucký kanovník Vavřinec Jan Rudawský

1671 - Ondřej Leopold Volčínský z Volčína

1685 - Anna Kateřina Leopolda, paní z Wittenu, která jej koupila pro svého syna

Rudolfa Kryštofa Přemyslava svobodného pána z Wittenu

Z uvedeného období však nemáme zpráv o poddaných a jejich životě. Podle lánového rejstříku z roku 1677 bylo v Loučce celkem 18 usedlostí z nichž 13 bylo skutečně obděláváno.

1733 - dědic posledního majitele František Reginald svobodný pán z Andlern, který v roce 1744 prodal svým poddaným majetek jako majetek dědičný.

1802 - František Xaver Tersch a jeho syn, který se zapsal především přestavbou chudobínského zámku.

Po celé období feudalismu byla Loučka téměř bezvýznamnou vesničkou, její základ představovali sedláci a postupně k nim přibývali domkaři s domky postavenými na pozemcích obce. Teprve na sklonku feudalismu se spíše jako bílé vrány objevují živnostníci.

V roce 1790 stálo ve vsi 20 domů, v roce 1846 zde bydlelo ve 47 domech 305 obyvatel.

I v první polovině 19. století Loučce chyběla dominanta kostela, uprostřed návsi však stávala dřevěná zvonička, na místě které v roce 1838 Eustach Kuchař postavil novou kapli zasvěcenou sv. Janu Křtiteli.

Podle provizorního obecního zákona z roku 1850 byla vytvořena obecní samospráva v čele s obecní radou a starostou. Loučka byla začleněna do politického či správního okresu s hejtmanstvím v Litovli.

Ani Loučka nezůstala stranou podnikatelského ruchu - založení mlékařského družstva a výstavba společné mlékárny v roce 1900. Postupně se rozšiřovalo spojení Loučky s okolním světem (v roce 1902 nová silnice do Bílska), od r. 1893 spadala Loučka pod poštu v Cholině. V r. 1902 byl rovněž založen spolek dobrovolných hasičů.

V roce 1912 byla postavena škola se dvěma třídami a bytem pro učitele