Nejstarší dochovanou památku v Kostelanech najdeme pod vrcholem Kameňákem. Tou památkou je bezesporu pískovcový smírčí kříž s tělem do klínu a s klínovými rameny.

Hledat firmy v obci Kostelany, část obce Lhotka
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 682 firem

Drslavice č. 14724,17 km

Na Rusavě 181, Kostelec, Zlín24,19 km

Rostislavova 554/54, Ivanovice na Hané24,24 km

nám. sv. Ondřeje 39, Uherský Ostroh24,32 km

Dobrkovice č. 8324,57 km

Cecilka 38, Příluky, Zlín24,72 km

Padělská 158, Moravský Písek24,77 km

Cecilka 235, Příluky, Zlín24,83 km

U Tescomy 249, Lužkovice, Zlín25,23 km

Bohuslavice č. 4111, Kyjov25,25 km

Beňov č. 21425,29 km

Klenovice na Hané č. 29225,31 km

U Tescomy 244, Lužkovice, Zlín25,35 km

Ostrožská Lhota č. 41325,43 km

Bohuslavice č. 4353, Kyjov25,58 km

Hradčany č. 71, Hradčany-Kobeřice25,62 km

Kaňovice č. 10425,64 km

Dělnická 414, Bzenec25,64 km

Kaňovice č. 10125,74 km

U Tescomy 247, Lužkovice, Zlín25,84 km

Historie obce Kostelany celá historie

Dávná historie obce a celého regionu souvisí s historií Chřibů.Moravské středohoří Chřiby je nejzápadnějším výběžkem Karpat a je složené z ohromných ložisek trvanlivého pískovce.Chřiby vznikly vyvrásněním usazenin mořského dna v době třetihorní.Kromě pískovců se v nich střídají vrstvy slepenců s vrstvami jílů a slínů.Takové vrstvy se nazývají flyšem.Tyto vrstvy je možné pozorovat v četných chřibských kamenolomech.Některé části tphoto příkrovu těžce zvětrávají a pak se objevují nad terénem skály jako Kozel,Kazatelna u zříceniny Cimburku a Komínky u Bunče.

Nejstarší doklad lidské přítomnosti na území východní Moravy představuje středopaleolitický pěstní klín u obce Karolín v severovýchodní části Chřibů.Mírné podnebí,rozsáhlé lesy,hojnost zvěře a úrodné půdy spolu s dostatkem vody byly určujícími faktory pro osídlení zdejší krajiny. Lovecké skupiny osídlily střední Pomoraví již počátkem mladšího paleolitu před 30-40 000 lety,kdy zdejší oblast patřila k nejhustěji zalidněným územím ve střední Evropě.Velká koncentrace nalezišť při východním okraji Chřibů nám dokládá budování loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem umožňujícím sledovat tah zvěře.Zvláště oblast napajedelské brány usměrňující pohyb velkých stád zvěře,vyhledávající potravu v různých ročních obdobích,byla výhodou pro budování loveckých sídlišť.Dokládají nám to četné nálezy pazourkových nástrojů z Bělova,Žlutav,Nové Dědiny a dalších.V době,kdy začaly vznikat dálkové komunikace,pohoří ovládalo prastarou jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy od Jaderského moře k Baltu.Z tohoto důvodu zde vzniklo někdy v druhé polovině 1.tisíciletí p.n.l.hradisko na Holém kopci,které ovládalo jižní svahy Chřibů i nížiny před nimi.Ve stejné době střežilo dálkovou komunikaci ze Solné komory v dnešním Rakousku,procházející severními svahy Chřibů,hradisko u Roštína.Jantarová a solná stezka se stýkaly u Kroměříže a Chřiby tak tvořily mocný klín mezi těmito důležitými komunikacemi.Přítomnost těchto cest měla značný vliv na osídlování okolních úrodných nížin a úbočí Chřibů a také potřeba spojení mezi těmito stezkami vedla k vytváření přechodů přes hory a budování opevněných sídel k jejich obraně.Obě zmíněné komunikace neztratily nic na své důležitosti ani v pozdějších dobách.Na důležité křižovatce Jantarové stezky,někde na soutoku Moravy a Olšavy,byla pravděpodobně vybudována předsunutá římská vojenská stanice.Po příchodu Slovanů zde postupně vzniklo velké hospodářské,církevní,vojenské a správní středisko.Ze současných archeologických poznatků již můžeme s největší pravděpodobností tvrdit,že centrum Velkomoravské říše bylo právě zde.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.