Lešany

Podle starých dokladů hranice panství sahaly od Určic z jedné strany, od Lešan a Konice z druhé strany, od řeky Studené a Hrochovska, až k veřejné cestě z Jevíčka do Konice na vrch Malinného a Dešna, na vrch Javorník a Boryšov. Kromě tohoto panství náležejícího církevní moci, byla část dědiny Lešany v moci světské. V držení se vystřídalo několik pánů, mezi nejznámější patřili držitel Plumlova Beneš z Kravař, Oldřich z Boskovic, Jan Puška z Kunštátu.

Roku 1722 byla vystavěna kaple sv. Františka Xaverského pod osadou nákladem obce Lešanské. Tehdy byly též zasazeny kolem kaple lípy v podobě kříže a každý soused prý zasadil jednu.

Zvonice uprostřed obce se stavěla roku 1831 a byly na ni 24. dubna 1834 zavěšeny Spurného hodiny.

Na podzim roku 1853 se stavěl hřbitov a peníze získala obec prodejem borovic v Rybníčku.

Až do roku 1872 navštěvovaly děti z Lešan školu v Ohrozimi, která byla postavena v roce 1823. V letech 1868 až 1871 se pohyboval počet lešanských dětí navštěvujících školu v Ohrozimi mezi 60-70ti dětmi. Proto bylo roku 1872 rozhodnuto postavit v obci školu. Roku 1888 se přistavěla ke škole ještě jedna třída. V době stavby školy měla obec 560 obyvatel.

V červenci roku 1882 se pokládal základní kámen k nové kapli Lešanské. Celková stavba trvala až do roku 1884, kdy byla 16. listopadu nově postavená kaple sv. Františka Xaverského vysvěcena děkanem Josefem Novákem z Prostějova. Zároveň byl vysvěcen i hřbitov. V době první světové války byly zvony z kaple zabaveny pro potřeby zbrojního průmyslu a vráceny zpět až v roce 1996.

Po roce 1918 bylo první význačnou událostí ve svobodné vlasti postavení elektrárny. Za tímto účelem bylo zřízeno elektrárenské družstvo, jehož předsedou byl občan Břetislav Kvapil. Již v roce 1921 byla postavena samostatná elektrárna spojena se šrotovacím mlýnem, loupačkou na obilí a kroupy a jedním složením na výrobu režné mouky. Vše bylo zřízeno nákladem 300 000 Kčs a svítit se začalo v obci 26. listopadu. Dalším rokem byla přistavěna ještě pekárna. Elektrárna byla v provozu do roku 1929, kdy byla obec připojena ke středomoravské elektrárně v Přerově. V budově zůstal nadále jen mlýn s pekárnou.

V roce 1921 byl postaven pomník padlým a zemřelým v první světové válce nákladem 9600 Kčs. K jeho odhalení došlo 4. září za přispění místních spolků. Po roce 1945 byl doplněn pomník deskou se jmény padlých a umučených v druhé světové válce.

K dalším významným stavbám patří výstavba koupaliště - požární nádrže, která byla ukončena v roce 1968. V roce 1971 bylo v obci zřízeno výbojkové osvětlení.