Lešany

1353 Na zdejší tvrzi sídlil Oldřich z Lešan, předek Medků z Valdeka.

1418 Připomíná se Jan Řitka z Bezdězic, jenž ves postoupil r. 1444 Záviši z Klinštejna, po němž Lešany 1457 přechází Janu Kobianovi z Čečelic.

1522 Ves vlastnil Jan Vratislav z Mitrovic, po jehož smrti 1544 ji zdědila jeho manželka Alžběta z Hradešína, po níž se Lešany dostaly do vlastnictví Čejků z Olbramovic.

1578 Lešany koupil Albrecht Netvorský z Břízy, jehož syn je v r. 1612 opět prodal.

1683 Dne 11. prosince tohoto roku zakoupila Kapitula na hradě Pražském Lešany, Břežany, Netvořice a Nedvězí. Centrem tohoto nově vzniklého panství se staly Lešany.

1895 Obec Lešany měla 43 domů, žilo zde 372 Čechů, katastr obce zaujímal 9,58 km2. Ke vsi patřil nadační statek (spolu s Hostěradicemi měl celkovou výměru 1856 ha) patřící svatovítské kapitule. Ke statku náležel zámek s kaplí sv. Víta, zahradou a dvorem. Na katastru obce se nacházely samoty Lapák, Obory, Podlešany, Tomkovka a Vensov.

1923 V obci proběhly volby do obecního zastupitelstva.

1930 Obec Lešany měly 76 domů se 511 obyvateli, z nichž 59 bylo vyznání československého. Žili zde 2 Židé. Nová Ves měla 19 domů s 112 obyvateli. Rozloha katastru obce byla 493 ha.

1942 Z nařízení německých okupantů byli obyvatelé obce Lešany vystěhováni v rámci zřízení výcvikového prostoru jednotek SS (SS-TruppenübungsplatzBöhmen).

1945 Tábor u Lešan, který za II. světové války sloužil jako výcvikové středisko zbraní SS, využila Rudá armáda jako zajatecký tábor pro příslušníky SS. V říjnu 1945 začíná fungovat v Lešanech internační středisko pro odsun Němců z Československa, 19. října přijela do tábora první skupina 49 mužů a 38 žen německé národnosti z Prahy. K 28. 1. 1946 bylo ve středisku, které se rozkládalo na výměře asi 96 ha a pozůstávalo z 61 objektů, již na 1800 Němců. Podle záznamů prošlo tímto střediskem na své cestě do Německa celkem přes 60.000 Němců, jen v roce 1946 to bylo 41.628 osob. Po odsunu sloužilo středisko krátce jako smutně proslulý tábor nucených prací. Po jeho likvidaci jej převzala československá armáda jako dělostřelecká kasárna.

1994 Od tohoto roku získal kasárna Historický ústav Armády České republiky v Praze, která zde zřídil depozitáře a expozici Vojenského technického muzea, jež zde soustřeďuje zejména těžkou bojovou, raketovou a dělostřeleckou techniku.