Kunětice

S prvními stopami osídlení okolí Kunětické hory se setkáváme již v mladší době kamenné. Lovci a sběrači z tohoto období se usazovali rádi na písčitých dunách v bezprostředním okolí řeky. Následný příchod prvních zemědělců v 6. tis. př. Kr. nezanechal v okolí Kunětic významné stopy. Ani v pozdní době kamenné (4.-2. tis. př. Kr.) neznáme z Kunětic a jeho okolí stálé osídlení, i když ojedinělé nálezy měděných předmětů zcela jasně dokazují, že tudy skupiny lidí procházely nebo zde krátkodobě prodlévaly. Měděný klín z té doby byl nalezen nedaleko starého převozu přes Labe (nyní mostu), sekerka z téhož materiálu potom i na úpatí Kunětické hory. Přelom nastává až v mladší době bronzové, kdy celé východní Čechy jsou hustě osídleny lidem popelnicových polí. Ti své mrtvé výhradně spalovali na hranicích a popel ukládali do nádob na rozsáhlých pohřebištích. Pohřebiště ze starého období (lužické kultury – 14.-10. století př. Kr.), které vzniklo na území Kunětic, je jedním z nejznámějších. Již Bohuslav Albín ve své Miscelanea historica Regni Bohemiae z roku 1679 popisuje nálezy hliněných nádob pod Kunětickou horou, které se objevují v zemi a které ještě používají ženy v domácnosti. Domníval se však, že jde o „hříčku přírody“ a že hrnce v zemi rostou bez přičinění člověka.

Z významných nálezů můžeme zdůraznit nález bronzového dvojramenného sekeromlatu, který byl učiněn v roce 1900 před školou a ležel patrně v žárovém hrobě, kterém mohylou. Je jedním ze tří podobných sekeromlatů v Čechách a byl spíše odznakem významné osoby než zbraní.

V 9. století př. n. l. zasáhla východní Čechy nová vlna obyvatelstva zvaná lid slezskoplatěnické kultury (slezskou, protože nová vlna obyvatel odtud pochází a platěnickou podle významného východočeského naleziště v Platěnicích). Bylo to vlastně stálé pokračování lidu popelnicových polí, jen s novým přílivem obyvatel.

Téměř tisíc let dlouhé období lidu popelnicových polí ve východních Čechách bylo náhle ve 4. století před Kr. přerušeno vpádem keltských skupin a poznenáhlu v keltském prostředí zaniklo. Kunětická hora se ve 3. a 2. století př. Kr. stala jedním z hlavních dodavatelů rotačních kamenných mlýnů v Čechách. Na jejím jižním úpatí vznikl lom a pod ním dílna, kde se kameny opracovávaly. Blízkost řek Labe a Loučné umožnila rozvážet tyto výrobky do velkých vzdáleností, až do severních Čech či na Moravu. Přirozeně, že v blízkosti dílny vznikla i osada, která však dosud nebyla zkoumána. Jinou vesnici z tohoto období známe i z druhého břehu Labe, v blízkosti mostu, již na katastru Počápel. Tam také vznikla osada germánská v 1. a 2. století př. Kr., po odchodu Keltů.

Je tak přirozené, že Slované, kteří do našich zemí přišli v 7. století brzy osídlili i území dnešních Kunětic. Je pozoruhodné, že stopy nejstarší slovanské osady z 8. století nacházíme opět v prostoru starého pohřebiště lidu popelnicových polí.. Neznáme zatím její pokračování v následujících stoletích. Dnešnímu gotickému kostelu z 15. století jistě předcházela starší, patrně dřevěná stavba, kolem níž se pohřbívalo jistě od 11. století, což dokládají kostrové hroby s bronzovými záušnicemi, které byly nalezeny v jeho okolí.