650 let trvání obce. První dochované písemné zmínce o obci Kunětice, která je z roku 1353.

Hledat firmy v obci Kunětice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 728 firem

Štrossova 44, Bílé Předměstí, Pardubice4,64 km

U Josefa 118, Cihelna, Pardubice4,68 km

Štrossova 1338, Bílé Předměstí, Pardubice4,73 km

Staročernská 226, Černá za Bory, Pardubice4,81 km

Ke Tvrzi 235, Bílé Předměstí, Pardubice4,85 km

Pernštýnské náměstí 48, Pardubice-Staré Město, Pardubice4,87 km

Pernštýnská 9, Pardubice-Staré Město, Pardubice4,89 km

U Zámečku 27, Pardubičky, Pardubice4,89 km

U Zámečku 27, Pardubičky, Pardubice4,89 km

Poděbradská 589, Polabiny, Pardubice4,91 km

Pernštýnské náměstí 1, Pardubice-Staré Město, Pardubice4,95 km

Kosmonautů ul., Polabiny, Pardubice4,96 km

Pernštýnské náměstí 60, Pardubice-Staré Město, Pardubice4,96 km

Pernštýnské náměstí 117, Pardubice-Staré Město, Pardubice4,97 km

Průmyslová 389, Pardubičky, Pardubice5,01 km

Karla IV. 13, Zelené Předměstí, Pardubice5,02 km

Družstevní 305, Polabiny, Pardubice5,03 km

náměstí Republiky 12, Zelené Předměstí, Pardubice5,09 km

náměstí Republiky 116, Zelené Předměstí, Pardubice5,10 km

Poděbradská 289, Trnová, Pardubice5,10 km

Historie obce Kunětice celá historie

Kunětice, jedna z nejstarších obcí Pardubicka, leží východně od Kunětické hory a od Pardubic je vzdálena asi 8 km. Podle Antonína Profouse je pravděpodobně jméno Kunětice odvozeno od jména Kuňata čili Konrád, Kunrat, tedy ves lidí Kuňatových. Podle názvu vsi dostala jméno i Kunětická hora. První dochovaná zmínka o Kuněticích je z roku 1353.

S prvními stopami osídlení okolí Kunětické hory se setkáváme již v mladší době kamenné. Lovci a sběrači z tohoto období se usazovali rádi na písčitých dunách v bezprostředním okolí řeky. Následný příchod prvních zemědělců v 6. tis. př. Kr. nezanechal v okolí Kunětic významné stopy. Ani v pozdní době kamenné (4.-2. tis. př. Kr.) neznáme z Kunětic a jeho okolí stálé osídlení, i když ojedinělé nálezy měděných předmětů zcela jasně dokazují, že tudy skupiny lidí procházely nebo zde krátkodobě prodlévaly. Měděný klín z té doby byl nalezen nedaleko starého převozu přes Labe (nyní mostu), sekerka z téhož materiálu potom i na úpatí Kunětické hory. Přelom nastává až v mladší době bronzové, kdy celé východní Čechy jsou hustě osídleny lidem popelnicových polí. Ti své mrtvé výhradně spalovali na hranicích a popel ukládali do nádob na rozsáhlých pohřebištích. Pohřebiště ze starého období (lužické kultury – 14.-10. století př. Kr.), které vzniklo na území Kunětic, je jedním z nejznámějších. Již Bohuslav Albín ve své Miscelanea historica Regni Bohemiae z roku 1679 popisuje nálezy hliněných nádob pod Kunětickou horou, které se objevují v zemi a které ještě používají ženy v domácnosti. Domníval se však, že jde o „hříčku přírody“ a že hrnce v zemi rostou bez přičinění člověka.

Z významných nálezů můžeme zdůraznit nález bronzového dvojramenného sekeromlatu, který byl učiněn v roce 1900 před školou a ležel patrně v žárovém hrobě, kterém mohylou. Je jedním ze tří podobných sekeromlatů v Čechách a byl spíše odznakem významné osoby než zbraní.

V 9. století př. n. l. zasáhla východní Čechy nová vlna obyvatelstva zvaná lid slezskoplatěnické kultury (slezskou, protože nová vlna obyvatel odtud pochází a platěnickou podle významného východočeského naleziště v Platěnicích). Bylo to vlastně stálé pokračování lidu popelnicových polí, jen s novým přílivem obyvatel.

Téměř tisíc let dlouhé období lidu popelnicových polí ve východních Čechách bylo náhle ve 4. století před Kr. přerušeno vpádem keltských skupin a poznenáhlu v keltském prostředí zaniklo. Kunětická hora se ve 3. a 2. století př. Kr. stala jedním z hlavních dodavatelů rotačních kamenných mlýnů v Čechách. Na jejím jižním úpatí vznikl lom a pod ním dílna, kde se kameny opracovávaly. Blízkost řek Labe a Loučné umožnila rozvážet tyto výrobky do velkých vzdáleností, až do severních Čech či na Moravu. Přirozeně, že v blízkosti dílny vznikla i osada, která však dosud nebyla zkoumána. Jinou vesnici z tohoto období známe i z druhého břehu Labe, v blízkosti mostu, již na katastru Počápel. Tam také vznikla osada germánská v 1. a 2. století př. Kr., po odchodu Keltů.

Je tak přirozené, že Slované, kteří do našich zemí přišli v 7. století brzy osídlili i území dnešních Kunětic. Je pozoruhodné, že stopy nejstarší slovanské osady z 8. století nacházíme opět v prostoru starého pohřebiště lidu popelnicových polí.. Neznáme zatím její pokračování v následujících stoletích. Dnešnímu gotickému kostelu z 15. století jistě předcházela starší, patrně dřevěná stavba, kolem níž se pohřbívalo jistě od 11. století, což dokládají kostrové hroby s bronzovými záušnicemi, které byly nalezeny v jeho okolí.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.