Hledat firmy v obci Verměřovice, ulice Krmivářská
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 415 firem

Žichlínek č. 6514,69 km

Semanínská 580, Česká Třebová14,78 km

Semanínská 922, Česká Třebová14,84 km

Dr. E. Beneše 642, Česká Třebová14,85 km

Semanínská 2090, Česká Třebová14,93 km

Semanínská 2082, Česká Třebová15,03 km

nám. Míru 4, Štíty15,04 km

Žichlínek č. 815,06 km

Litomyšlská 2117, Česká Třebová15,11 km

Žichlínek č. 20015,56 km

Březová 2054, Česká Třebová15,64 km

náměstí 17. listopadu 2061, Česká Třebová15,68 km

Na Pilníku 292, Štíty15,74 km

Třebovice č. 26216,17 km

Pivovarská 171, Králíky16,46 km

Pivovarská 164, Králíky16,52 km

Růžová 645, Králíky16,73 km

Sopotnice č. 22516,74 km

Jana Opletala 128, Králíky16,93 km

Jedlí č. 10917,05 km

Historie obce Verměřovice celá historie

Název obce pochází od jména jejího lokátora - Wernhera. (Wernhersdorf - Verměřovice). Vesnice vznikla při kolonizaci povodí Tiché Orlice na přelomu 13. a 14. stol. Část vsi na levém břehu řeky byla kolonizována pány z Drnholce, jako součást lanšperského panství, část na pravém břehu vznikla v souvislosti s kolonizací panství žamberského. Lanšperská část je doložena poprvé v roce 1304, kdy ji král Václav II. daroval zbraslavskému klášteru. Osudy Lanšperka sdílela až do konce 15. stol., potom se blíže neznámým způsobem stala součástí statku Orlice (pány Orlické tvrze a tohoto samostatného zboží byli v letech 1406 - 1565 Strachotové z Kralovic, patrně stavebníci gotické části Orlické tvrze, v letech 1565 - 1638, pak Sudové z Řeneč, za nichž bylo sídlo koncem 16. století přestavováno).

Část žampašská se poprvé připomíná v roce 1553, v roce 1568 při dělení majetku mezi syny Zdeňka Žampacha z Potštejna připadla k nově vytvořenému panství kyšperskému (Letohrad). Když v r. 1650 spojili Vitanovští z Vlčkovic Kyšperk a Orlici v jeden celek, došlo také ke spojení obou částí Verměřovic. Dvůr v žampašské části osady byl ještě v roce 1836 nazýván "Žampachem". Osudy kyšperského panství sdílely Verměřovice až do zániku patrimoniální správy v r. 1848.

Patrně z 18. století pochází otisk nejstaršího známého verměřovického obecního pečetidla, nalézající se v Eichlerově sbírce v Archivu Národního muzea v Praze. V kulatém pečetním poli vidíme tři květy na stoncích, kruhopis, provedený majuskulou zní : DEDINA . WER. CE.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.