Hledat firmy v obci Verměřovice, ulice Krmivářská
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 420 firem

Smetanovo náměstí 84, Litomyšl-Město, Litomyšl23,50 km

Smetanovo náměstí 81, Litomyšl-Město, Litomyšl23,52 km

Smetanovo náměstí 67, Litomyšl-Město, Litomyšl23,54 km

Peliny 315, Choceň23,60 km

Dvořákova 426, Vamberk23,60 km

Zálší č. 7423,61 km

Bělidla 1058, Litomyšl-Město, Litomyšl23,62 km

Zálší č. 7123,67 km

Skořenice č. 13523,71 km

Partyzánská 322, Litomyšl-Město, Litomyšl23,73 km

Nedošín č. 125, Litomyšl23,73 km

Mařákova 1087, Litomyšl-Město, Litomyšl23,78 km

J. E. Purkyně 652, Litomyšl-Město, Litomyšl23,81 km

Hněvkov č. 70, Zábřeh23,98 km

Mařákova 365, Litomyšl-Město, Litomyšl23,99 km

Mařákova 365, Litomyšl-Město, Litomyšl23,99 km

Z. Kopala 1252, Litomyšl-Město, Litomyšl24,02 km

Pernerova 20, Choceň24,05 km

Dukelská 1095, Choceň24,23 km

Lupenice č. 11024,31 km

Historie obce Verměřovice celá historie

Název obce pochází od jména jejího lokátora - Wernhera. (Wernhersdorf - Verměřovice). Vesnice vznikla při kolonizaci povodí Tiché Orlice na přelomu 13. a 14. stol. Část vsi na levém břehu řeky byla kolonizována pány z Drnholce, jako součást lanšperského panství, část na pravém břehu vznikla v souvislosti s kolonizací panství žamberského. Lanšperská část je doložena poprvé v roce 1304, kdy ji král Václav II. daroval zbraslavskému klášteru. Osudy Lanšperka sdílela až do konce 15. stol., potom se blíže neznámým způsobem stala součástí statku Orlice (pány Orlické tvrze a tohoto samostatného zboží byli v letech 1406 - 1565 Strachotové z Kralovic, patrně stavebníci gotické části Orlické tvrze, v letech 1565 - 1638, pak Sudové z Řeneč, za nichž bylo sídlo koncem 16. století přestavováno).

Část žampašská se poprvé připomíná v roce 1553, v roce 1568 při dělení majetku mezi syny Zdeňka Žampacha z Potštejna připadla k nově vytvořenému panství kyšperskému (Letohrad). Když v r. 1650 spojili Vitanovští z Vlčkovic Kyšperk a Orlici v jeden celek, došlo také ke spojení obou částí Verměřovic. Dvůr v žampašské části osady byl ještě v roce 1836 nazýván "Žampachem". Osudy kyšperského panství sdílely Verměřovice až do zániku patrimoniální správy v r. 1848.

Patrně z 18. století pochází otisk nejstaršího známého verměřovického obecního pečetidla, nalézající se v Eichlerově sbírce v Archivu Národního muzea v Praze. V kulatém pečetním poli vidíme tři květy na stoncích, kruhopis, provedený majuskulou zní : DEDINA . WER. CE.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.