Hledat firmy v obci Verměřovice, ulice Krmivářská
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 433 firem

Olšany č. 1822,29 km

Klášterec č. 21, Olšany22,30 km

Javornice č. 35422,57 km

Polská 407, Vamberk22,64 km

Sportovní 300, Ruda nad Moravou22,75 km

Družstevní 99, Zahájí, Litomyšl22,90 km

Vračovice č. 3, Vračovice-Orlov23,05 km

Svitavská 1203, Litomyšl-Město, Litomyšl23,12 km

Vračovice č. 27, Vračovice-Orlov23,14 km

Bartošovice v Orlických horách č. 8223,23 km

Bartošovice v Orlických horách č. 8423,24 km

Radniční 102, Vamberk23,26 km

Bartošovice v Orlických horách č. 8623,27 km

Smetanovo nábřeží 934, Vamberk23,34 km

Smetanovo nábřeží 934, Vamberk23,34 km

Opatovec č. 20123,35 km

Šantovo nám. 181, Litomyšl-Město, Litomyšl23,35 km

Dětřichov č. 3223,35 km

Trstěnická 932, Litomyšl-Město, Litomyšl23,36 km

Smetanovo náměstí 99, Litomyšl-Město, Litomyšl23,45 km

Historie obce Verměřovice celá historie

Název obce pochází od jména jejího lokátora - Wernhera. (Wernhersdorf - Verměřovice). Vesnice vznikla při kolonizaci povodí Tiché Orlice na přelomu 13. a 14. stol. Část vsi na levém břehu řeky byla kolonizována pány z Drnholce, jako součást lanšperského panství, část na pravém břehu vznikla v souvislosti s kolonizací panství žamberského. Lanšperská část je doložena poprvé v roce 1304, kdy ji král Václav II. daroval zbraslavskému klášteru. Osudy Lanšperka sdílela až do konce 15. stol., potom se blíže neznámým způsobem stala součástí statku Orlice (pány Orlické tvrze a tohoto samostatného zboží byli v letech 1406 - 1565 Strachotové z Kralovic, patrně stavebníci gotické části Orlické tvrze, v letech 1565 - 1638, pak Sudové z Řeneč, za nichž bylo sídlo koncem 16. století přestavováno).

Část žampašská se poprvé připomíná v roce 1553, v roce 1568 při dělení majetku mezi syny Zdeňka Žampacha z Potštejna připadla k nově vytvořenému panství kyšperskému (Letohrad). Když v r. 1650 spojili Vitanovští z Vlčkovic Kyšperk a Orlici v jeden celek, došlo také ke spojení obou částí Verměřovic. Dvůr v žampašské části osady byl ještě v roce 1836 nazýván "Žampachem". Osudy kyšperského panství sdílely Verměřovice až do zániku patrimoniální správy v r. 1848.

Patrně z 18. století pochází otisk nejstaršího známého verměřovického obecního pečetidla, nalézající se v Eichlerově sbírce v Archivu Národního muzea v Praze. V kulatém pečetním poli vidíme tři květy na stoncích, kruhopis, provedený majuskulou zní : DEDINA . WER. CE.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.