Koruna

Boreš z Rýzmburka povolal pak nové osadníky, kteří mýtili nebo vypalovali zdejší lesy a zakládali zde vesnice. Když pak pro jeho záměry nebylo dostatek zájmu z řad slovanských obyvatel, přivedl sem německé osadníky z Bavorska. Ti pak tady založili většinu okolních vesnic. Jejich dílem byla výstavba města Mor. Třebové a také Třebařova. Že byly tyto dvě obce založeny pomocí vykácení lesů, dosvědčuje jejich jméno, neboť staroslovanské slovo třebiti značí mýtiti.

Roku 1267 založil Boreš v blízkosti Třebařova augustiniánský klášter, jehož trosky zde najdeme ještě dnes. Klášter dostal název Koruna Panny Marie a obývalo ho kolem 10 mnichů. Těm pak daroval pro jejich obživu postupně 20 lánů polí v Třebařově, horu a lesy u Krasíkova, mlýn na Sázavě, polovinu vesnice Tatenice a později další pole u Třebařova.

V pozdějších dobách se stal klášter proslulým poutním místem, kam putovali poutníci ze širokého okolí, dokonce prý až z Polska. Tatenice byla tehdy nazývána vsí kajícníků. Zde se museli poutníci svléci ze svých hříšných oděvů a obléci se do prostých plátěných hávů, ve kterých teprve mohli potom předstoupiti před olář Panny Marie se svou prosbou. Klášter měl v Třebařově svůj dvůr na severním konci vesnice, který v 16. století připadl třebařovské vrchnosti. Klášter na čas zanikl, pak byl za husitských časů obnoven, ale roku 1552 zanikl úplně.

Tehdejší založení Třebařova

Kdysi byla vesnice rozdělena na několik osad. Celá jeho část na levém břehu potoka byla Velký Třebařov, k němuž patřila i část vsi na pravém břehu potoka od kostela nahoru. Dolní část Třebařova na pravém břehu se nazývala Malý Třebařov, kde stál třebařovský dvůr a za cestou k dnešní vesnici Koruně byla osada pod názvem Mnišská Strana.

Založení vesnice Koruna

Poněvadž třebařovský dvůr již po léta vykazoval jen nepatrný výtěžek, byl roku 1771 zrušen, jeho pozemky přiděleny novým osídlencům. Osídlenecké domky vytvořily kolonii, která dostala jméno Třebařovský Dvůr a byla samostatnou obcí až do r. 1849, kdy byla připojena k Malému Třebařovu.

Ostatní pozemky rozparcelovalného dvora dostali do vlastnictví další osídlenci, kteří si zbudovali své příbytky na vyvýšenině jeden a půl kilometru východně od Třebařovského Dvora. Na návrh zábřežského vrchního úředníka dostala tato osada jméno Koruna podle bývalého blízkého kláštera. Zpočátku byla osada Koruna připojena k Malému Třebařovu, roku 1797 se osamostatnila a měla vlastního rychtáře, ale r. 1849 byla znovu spojena s Malým Třebařovem. Konečně r. 1867 získala zase samostatnost a toho roku si zdejší občané volili vlastního starostu.

Až do roku 1883 patřily obce Třabařovy i obec Koruna stále k okresu Zábřeh, teprve uvedeného roku byly připojeny k Moravské Třebové.

Situace v obci po roce 1945

Na základě Košického vládního programu mimo jiné byl vydán dekret o osídlování pohraničí a německých ostrůvků na našem území. Poněvadž obec Koruna byla obydlena pouze německými občany, sjížděli se noví osídlenci.

První část přišla z Valašska a Nové Město na Moravě. Nějaký čas žili němečtí občané s českým obyvatelstvem a postupně byli odsunuti. Po převzetí hospodářských budov se osídlenecké rodiny zapojily do práce na polích, které jim byly přiděleny, taktéž se staraly o dobytek a drobné zvířectvo. Mimo to chopili se i jiných pracovních příležitosti. Byli zaměstnáni v místním kamenolomu (14 dělníků), část pracovala u ČSD v Krasíkově a jiní odjížděli za prací do Mor. Třebové a Lanškrouna. V obci Třebařov v textilní továrně Orban, pracovaly většinou ženy. Občané německé národnosti, kteří v obci ještě bydleli, pracovali s osídlenci jak na poli, tak i v domácnosti.

V obci Koruna byly od roků 1945 tři hospody, v čísle 9 a 16 a 39. Obchod s potravinami byl původně zřízen v budově čp. 13, osídlenci však byl zrušen a převzat soukromníkem na čísle 54. V roce 1948 pak obchod se smíšeným zbožím provozovala Jednota v budově čp. 50. Telefon byl zaveden v r. 46-47 pro 2 účastníky. Koncem roku 1949 se přestalo pracovat v kamenolomu. V roce 1957 byl založen v obci místní rozhlas.V roce 1964 byla zrušena na Koruně pětitřídní škola a začal do obce dvakrát denně dojíždět autobus ČSAD.