Korkyně

Podle prvního dvorce Korků vznikl i název dědiny Korkyně. K samotnému udělení erbu je třeba podotknout,že nejstarší dochovaný erb je z roku 1220 na pečeti Vítka z Prčice. To již české zemi nevládli panovníci s titulem kníže, ale s dědickým titulem král. /Přemysl Otakar I, 1198 až 1230/. Čímž je verze kníže a udělení erbu v pověsti zpochybněno. Nejstarší písemná správa o Korkyni je totožná s údajem o Čími, tedy roku 1316 /L.Kopáček, Paměti Čími…,1905 str.7./ Tam se uvádí vladyka Petr Korka z Korkyně . Tento rod zde sídlil ale jen do roku 1390. V tomto roce Korkové dědinu prodali vladykovi Odolenovi z Pyšel. Korkové se pak vyskytují jako držitelé Suchého Dolu u Příbramě, /Suchodol/,který který byl patrně rozsáhlejší a výnosnější,a to až do roku1605.Jen pro zajímavost je třeba uvést,že další větev rodu Korků vlastnila statek s tvrzí v Ostrově u Ouběnic. K tomu tomu vlastnil Pavel Korka statek ve Smoletelích. Byl významným vojevůdcem a jako šlechtic hostil na tvrzi Ostrov arciknížete Ferdinanda /1542/. Byl poté i královským hejtmanem dobříšského komorního panství . Další Korka,Petr byl hejtmanem brněnského hradu a Linhart Korka /1621/ hejtmanem královských vojsk na Vyšehradě. K samotné vsi Korkyně: Po Odolenovi zdědila Korkyni jeho sestra Dobrka,vdova po Martinu z Trnové. Po její smrti když neměla dědiců připadla Korkyně jako odumrť královské komoře a odtud ji koupil Hrdibor z Drahkova.Pak následovali další majitelé, Jícha z Radíkovic a pak jeho bratr Bohuslav.Roku 1449 byl držitelem Korkyně Jindřich Z Kralevic, řečený Škorně. Ten pak přikoupil část Čímě /nekarlštejnskou/a od roku1463 již sídlí na tvrzi v Čími. Na desítky let se Korkyně dílčí součástí majetku vrchností,sídlící jinde.