Kelníky

Kelníky leží na návrší Vizovické vrchoviny asi 20 km jižně od Zlína. Od pradávna byla jednou z nejmenších obcí panství a tak je tomu i dnes. Rozkládá se na katastru o rozloze 381 ha. V obci Kelníky je v současné době 58 domovních čísel, z toho 43 trvale obydlených domů. K 31.3.2018 bylo v obci k trvalému pobytu přihlášeno 149 obyvatel. K obci náleží část Paseky, kde v pěti domech trvale žije 14 obyvatel.

Původ názvu Kelníky

První zmínka o obci se datuje od roku 1372, kdy je uváděna doslova „Ves colniczi“ v seznamu obcí, které platily mostné Bráně Kunovské. Při hledání původu názvu obce se často objevuje název sedačky vozu „kelník", později název „tragl".

Je možné také odvození od velkých kamenných kůlů, které se nacházely v blízkosti obce. Poslední z nich zde vyčníval ještě v roce 1925. Dále se uvádí, že název možná vznikl od slova „Colnici", který vyjadřuje osobu či osoby, které zpracovávají dřevěné kůly.

Historie v kostce

První písemná zmínka o existenci obce Kelníky pochází z roku 1362. Později byly součástí částkovského statku s nímž se dostaly před rokem 1490 ke Kunovicím. Jetřich z Kunovic postoupil statek Částkov kolem roku 1569 Vilémovi Hřivínovi z Újezda a jeho syn Václav prodal v roce 1602 Kelníky šlechtici slavonsko-chorvatského původu Štěpánovi Ledenickému z Ledenic. Tato rodina se zde udržela až do roku 1646 (až na období let 1613 – 1629, kdy tu poroučel Melichar Kozlík z Kašenavy). V roce 1646 získal vesnici Karel Václav Chorynský z Ledské, od něhož ji již v roce 1652 odkoupil hrabě Lev Vilém z Kounic. Tímto aktem se Kelníky dostaly již natrvalo pod správu kounického uherskobrodského panství. Kolem roku 1600 je ve vsi poprvé zmiňována tvrz. Od roku 1600 byly zaznamenány vpády nepřátelských vojsk. Při vpádu Bočkajovců v roce 1605 byla místní tvrz zničena. Byla ovšem postupně přebudována na hospodářský dvůr a její základy bychom dnes našli někde v areálu bývalého JZD.

V minulosti se zdejší osadníci zabývali především zemědělstvím a chovem dobytka, rozšířeno bylo také včelařství. Charakteristické bylo na Kelníkách ovocnářství (s převahou slív, švestek a jabloní) a zejména sušení ovoce (vlastní sušárnu měl skoro každý hospodář v obci na konci humna). Z části úrody se podomácku pálila slivovice, ze švestek se vařila povidla, větší díl jablek a hrušek se pak prodával obchodníkům v Uherském Brodě a v Napajedlích. Ve třicátých letech min.století ves koupila lesní pozemky, které se staly hlavním zdrojem příjmů obce.

V roce 1906 byla postavena a vysvěcena místní škola, která svému účelu sloužila až do roku 1977. Obec vždy patřila k farnosti Velký Ořechov. Až do roku 1972 byla ve vesnici dřevěná zvonice, poté začala stavba nové kapličky, která původně sloužila jako zvonice a márnice. V letech 1998 – 1999 byla zrekonstruována a zasvěcena sv. Zdislavě. Dosud v ní slouží původní zvon Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z roku 1782. V letech 1960 – 1966 byl vybudován obecní vodovod.

Obec má několik spolků. V roce 1950 byli založeni dobrovolní hasiči Dále má obec myslivecké sdružení a spolek včelařů V roce 2005 byl založen Kelnický folklórní kroužek Fěrtůšek. Obecní sál Kelníků nabízí stálou expozici dobových předmětů a historických fotografií. V letech 2007 - 2009 mohli občané zdarma navštěvovat lekce francouzského jazyka a ženy cvičení Pilates. V obci funguje Knihovna s čítárnou. Čítárna je vybavena také dětským hracím koutkem.