Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží horou v době halštatské (v pol. 1. stol. př. n. l.) solná stezka a oblast Kněží hory byla pravděpodobně osídlena.
Hledat firmy v obci Katovice
Živé firmy v obci Katovice 40 firem
Katovice č. 53OtevřenoNádražní 46, KatoviceOtevřenoKolářova 302, KatoviceOtevřenoNádražní 190, KatoviceOtevřenoHusovo náměstí 17, KatoviceOtevřenoNádražní 41, KatoviceZavřenoKosmetická 462, KatoviceOtevřenoPrůmyslová 464, KatoviceOtevřenoHusovo náměstí 5, KatovicezavřenoTyršova ul., KatoviceOtevřenoTyršova 318, KatoviceOtevřenoKrtská 55, KatoviceOtevřenoKolářova 382, KatoviceOtevřeno 24 hodinKrátká 400, KatoviceOtevřeno 24 hodinLuční 416, KatoviceOtevřeno 24 hodinZa Tratí 429, KatoviceOtevřeno 24 hodinŠumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Nádražní 46, KatoviceOtevřenoKolářova 302, KatoviceOtevřenoNádražní 190, KatoviceOtevřenoHusovo náměstí 17, KatoviceOtevřenoNádražní 41, KatoviceZavřenoKosmetická 462, KatoviceOtevřenoPrůmyslová 464, KatoviceOtevřenoHusovo náměstí 5, KatovicezavřenoTyršova ul., KatoviceOtevřenoTyršova 318, KatoviceOtevřenoKrtská 55, KatoviceOtevřenoKolářova 382, KatoviceOtevřeno 24 hodinKrátká 400, KatoviceOtevřeno 24 hodinLuční 416, KatoviceOtevřeno 24 hodinZa Tratí 429, KatoviceOtevřeno 24 hodinŠumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Kolářova 302, KatoviceOtevřenoNádražní 190, KatoviceOtevřenoHusovo náměstí 17, KatoviceOtevřenoNádražní 41, KatoviceZavřenoKosmetická 462, KatoviceOtevřenoPrůmyslová 464, KatoviceOtevřenoHusovo náměstí 5, KatovicezavřenoTyršova ul., KatoviceOtevřenoTyršova 318, KatoviceOtevřenoKrtská 55, KatoviceOtevřenoKolářova 382, KatoviceOtevřeno 24 hodinKrátká 400, KatoviceOtevřeno 24 hodinLuční 416, KatoviceOtevřeno 24 hodinZa Tratí 429, KatoviceOtevřeno 24 hodinŠumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Nádražní 190, KatoviceOtevřenoHusovo náměstí 17, KatoviceOtevřenoNádražní 41, KatoviceZavřenoKosmetická 462, KatoviceOtevřenoPrůmyslová 464, KatoviceOtevřenoHusovo náměstí 5, KatovicezavřenoTyršova ul., KatoviceOtevřenoTyršova 318, KatoviceOtevřenoKrtská 55, KatoviceOtevřenoKolářova 382, KatoviceOtevřeno 24 hodinKrátká 400, KatoviceOtevřeno 24 hodinLuční 416, KatoviceOtevřeno 24 hodinZa Tratí 429, KatoviceOtevřeno 24 hodinŠumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Husovo náměstí 17, KatoviceOtevřenoNádražní 41, KatoviceZavřenoKosmetická 462, KatoviceOtevřenoPrůmyslová 464, KatoviceOtevřenoHusovo náměstí 5, KatovicezavřenoTyršova ul., KatoviceOtevřenoTyršova 318, KatoviceOtevřenoKrtská 55, KatoviceOtevřenoKolářova 382, KatoviceOtevřeno 24 hodinKrátká 400, KatoviceOtevřeno 24 hodinLuční 416, KatoviceOtevřeno 24 hodinZa Tratí 429, KatoviceOtevřeno 24 hodinŠumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Nádražní 41, KatoviceZavřenoKosmetická 462, KatoviceOtevřenoPrůmyslová 464, KatoviceOtevřenoHusovo náměstí 5, KatovicezavřenoTyršova ul., KatoviceOtevřenoTyršova 318, KatoviceOtevřenoKrtská 55, KatoviceOtevřenoKolářova 382, KatoviceOtevřeno 24 hodinKrátká 400, KatoviceOtevřeno 24 hodinLuční 416, KatoviceOtevřeno 24 hodinZa Tratí 429, KatoviceOtevřeno 24 hodinŠumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Kosmetická 462, KatoviceOtevřenoPrůmyslová 464, KatoviceOtevřenoHusovo náměstí 5, KatovicezavřenoTyršova ul., KatoviceOtevřenoTyršova 318, KatoviceOtevřenoKrtská 55, KatoviceOtevřenoKolářova 382, KatoviceOtevřeno 24 hodinKrátká 400, KatoviceOtevřeno 24 hodinLuční 416, KatoviceOtevřeno 24 hodinZa Tratí 429, KatoviceOtevřeno 24 hodinŠumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Průmyslová 464, KatoviceOtevřenoHusovo náměstí 5, KatovicezavřenoTyršova ul., KatoviceOtevřenoTyršova 318, KatoviceOtevřenoKrtská 55, KatoviceOtevřenoKolářova 382, KatoviceOtevřeno 24 hodinKrátká 400, KatoviceOtevřeno 24 hodinLuční 416, KatoviceOtevřeno 24 hodinZa Tratí 429, KatoviceOtevřeno 24 hodinŠumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Husovo náměstí 5, KatovicezavřenoTyršova ul., KatoviceOtevřenoTyršova 318, KatoviceOtevřenoKrtská 55, KatoviceOtevřenoKolářova 382, KatoviceOtevřeno 24 hodinKrátká 400, KatoviceOtevřeno 24 hodinLuční 416, KatoviceOtevřeno 24 hodinZa Tratí 429, KatoviceOtevřeno 24 hodinŠumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Tyršova ul., KatoviceOtevřenoTyršova 318, KatoviceOtevřenoKrtská 55, KatoviceOtevřenoKolářova 382, KatoviceOtevřeno 24 hodinKrátká 400, KatoviceOtevřeno 24 hodinLuční 416, KatoviceOtevřeno 24 hodinZa Tratí 429, KatoviceOtevřeno 24 hodinŠumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Tyršova 318, KatoviceOtevřenoKrtská 55, KatoviceOtevřenoKolářova 382, KatoviceOtevřeno 24 hodinKrátká 400, KatoviceOtevřeno 24 hodinLuční 416, KatoviceOtevřeno 24 hodinZa Tratí 429, KatoviceOtevřeno 24 hodinŠumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Krtská 55, KatoviceOtevřenoKolářova 382, KatoviceOtevřeno 24 hodinKrátká 400, KatoviceOtevřeno 24 hodinLuční 416, KatoviceOtevřeno 24 hodinZa Tratí 429, KatoviceOtevřeno 24 hodinŠumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Kolářova 382, KatoviceOtevřeno 24 hodinKrátká 400, KatoviceOtevřeno 24 hodinLuční 416, KatoviceOtevřeno 24 hodinZa Tratí 429, KatoviceOtevřeno 24 hodinŠumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Krátká 400, KatoviceOtevřeno 24 hodinLuční 416, KatoviceOtevřeno 24 hodinZa Tratí 429, KatoviceOtevřeno 24 hodinŠumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Luční 416, KatoviceOtevřeno 24 hodinZa Tratí 429, KatoviceOtevřeno 24 hodinŠumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Za Tratí 429, KatoviceOtevřeno 24 hodinŠumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Šumavská 390, KatoviceOtevřeno 24 hodinHusovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Husovo náměstí 60, KatoviceOtevřenoU Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
U Hřiště 454, KatoviceOtevřeno
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
1 části obce:
34 ulic:
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Demografické údaje
Historie obce Katovice celá historie
Území osídleno už patrně v pravěku. Podle knihy Jiřího Andresky "Solné stezky na Šumavě" (1994) vedla pod Kněží Horou v době halštatské ( v pol. 1. stol. př. n. Kr. ) solná stezka a oblast Kněží Hory byla pravděpodobně osídlena. Nejprve osídlení keltské a od 8. století lze počítat se slovanským osídlením, o čemž svědčí nálezy starší slovanské kultury. Slovanské hradiště bývalo na Katovické (Kněží) hoře. Již v roce 1859 popsal Jan Erazim Wocel - zakladatel české archeologie - valy na Katovické hoře.
Katovice byly původně pravděpodobně osadou rýžovnickou (rýžovalo se zde zlato z Otavy), později trhovou, která vznikla asi v 10. - 11. století. Byla poddanskou vesnicí a později (1471) městysem hradu a zámku Střela. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností.
Po povýšení na městečko získaly Katovice právo mýta, cla a právo tržní (2 jarmarky ročně). Získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo v Okresním archivu ve Strakonicích. Dostaly také městský znak - a to modrý štít, v něm stříbrnou věž s cihlovou střechou a zlatou makovičkou.
Katovice byly zemědělskou obcí. V dávných dobách bývaly na Kněží hoře vinice. Po celou dobu feudalismu, už od 13. století, podléhaly Katovice pánům ze Střely. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu jsou pouze trosky (asi 1 km od Katovic).
V roce 1440 byl pánem na Střele Jindřich Kolowrat a v roce 1444 ji získal Lev z Rožmitálu - nejvyšší sudí království českého, jehož sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a po jeho volbě českým králem (1458) se stala českou královnou. Koncem 16. století vládl na Střele rod Boubínských a udržel se tu až do Bílé hory. Boubínští jsou pohřbeni v katovickém kostele.
Katovice byly známé rýžováním zlata - rýžovali je tu už staří Keltové - a výskytem perlorodek v řece Otavě, které tu byly později i uměle chovány. Znečisťováním vody byl jejich chov zničen, ale v mělčích vodách u Katovic byly nalézány ještě v nedávných letech. Po zbudování Švarcenberského kanálu se po Otavě přes Katovice plavilo dřevo. Voroplavba tu měla tradici. Vory se plavily od Čeňkovy pily, ale vázaly se i v Katovicích na pravém břehu řeky (odtud místní název Pramácká). Na hotové vory nastupovala pramácká parta. Cesta do Prahy jim trvala dva dny. Vory se plavily ještě po 1. světové válce.
V roce 1867 se staly Katovice stanicí Dráhy císaře Františka Josefa I. Od té doby je v Katovicích železniční dráha.
Od roku 1902 se těžila tuha - grafit - v Kněží hoře. Těžba grafitu byla ukončena roku 1922.
Do roku 1952 po celé dvě třetiny století se těšil slávě katovický kloboučnický průmysl. Pak továrnu převzaly Vlnařské závody ve Strakonicích. V současné době je továrna v konkursu a zcela nevyužita čeká na nového schopného majitele. Do roku 1967 se držel v Katovicích starý lidový zvyk - vánoční troubení pastýřů o Štědrém večeru s obchůzkou domů. Dlouhé pastýřské trouby jsou dosud zachovány a zní každý Štědrý večer alespoň z místního rozhlasu. V obci se stále udržuje dudácká tradice, žije zde několik mladých dudáků a dudaček.
Městys leží v nadmořské výšce 412 m, rozkládá se na březích Otavy s přítoky Kolčavou a Březovým potokem, výměra katastru 957 ha,nejvyšší bod - Kněží hora (Katovická hora) - 493 m n.m.
Fotogalerie obce Katovice
Městys Katovice
Husovo náměstí 5, Katovice, 38711, Katovice
Osoby
- Mgr. Němečková Šárka, starosta
Kontakty
- 383 399 163
- [email protected]
- www.katovice.cz
Vlajka
