Hledat firmy v obci Opava, část obce Kateřinky
Živé firmy v obci Opava, část obce Kateřinky 356 firem
U Dráhy 1678/16, Kateřinky, OpavaHlučínská ul., Kateřinky, OpavaVrchní 85/28, Kateřinky, OpavaOtevřeno 24 hodinAntonína Sovy 1517/39, Kateřinky, OpavaOtevřeno 24 hodinU Cukrovaru 1548/14, Kateřinky, OpavaZavřenoPartyzánská 1730/3, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1279/9, Kateřinky, OpavaZavřenoVrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoVrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoNa Pastvisku 1491/12, Kateřinky, OpavaZavřenoVálečkova 990/16, Kateřinky, OpavaZavřenoEdvarda Beneše 1209/1, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 699/1a, Kateřinky, OpavaZavřenoKolofíkovo nábřeží 1080/30, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1546/36, Kateřinky, OpavaZavřenoRatibořská 1151/42, Kateřinky, OpavaZavřenoPekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Hlučínská ul., Kateřinky, OpavaVrchní 85/28, Kateřinky, OpavaOtevřeno 24 hodinAntonína Sovy 1517/39, Kateřinky, OpavaOtevřeno 24 hodinU Cukrovaru 1548/14, Kateřinky, OpavaZavřenoPartyzánská 1730/3, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1279/9, Kateřinky, OpavaZavřenoVrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoVrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoNa Pastvisku 1491/12, Kateřinky, OpavaZavřenoVálečkova 990/16, Kateřinky, OpavaZavřenoEdvarda Beneše 1209/1, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 699/1a, Kateřinky, OpavaZavřenoKolofíkovo nábřeží 1080/30, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1546/36, Kateřinky, OpavaZavřenoRatibořská 1151/42, Kateřinky, OpavaZavřenoPekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Vrchní 85/28, Kateřinky, OpavaOtevřeno 24 hodinAntonína Sovy 1517/39, Kateřinky, OpavaOtevřeno 24 hodinU Cukrovaru 1548/14, Kateřinky, OpavaZavřenoPartyzánská 1730/3, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1279/9, Kateřinky, OpavaZavřenoVrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoVrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoNa Pastvisku 1491/12, Kateřinky, OpavaZavřenoVálečkova 990/16, Kateřinky, OpavaZavřenoEdvarda Beneše 1209/1, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 699/1a, Kateřinky, OpavaZavřenoKolofíkovo nábřeží 1080/30, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1546/36, Kateřinky, OpavaZavřenoRatibořská 1151/42, Kateřinky, OpavaZavřenoPekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Antonína Sovy 1517/39, Kateřinky, OpavaOtevřeno 24 hodinU Cukrovaru 1548/14, Kateřinky, OpavaZavřenoPartyzánská 1730/3, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1279/9, Kateřinky, OpavaZavřenoVrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoVrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoNa Pastvisku 1491/12, Kateřinky, OpavaZavřenoVálečkova 990/16, Kateřinky, OpavaZavřenoEdvarda Beneše 1209/1, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 699/1a, Kateřinky, OpavaZavřenoKolofíkovo nábřeží 1080/30, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1546/36, Kateřinky, OpavaZavřenoRatibořská 1151/42, Kateřinky, OpavaZavřenoPekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
U Cukrovaru 1548/14, Kateřinky, OpavaZavřenoPartyzánská 1730/3, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1279/9, Kateřinky, OpavaZavřenoVrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoVrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoNa Pastvisku 1491/12, Kateřinky, OpavaZavřenoVálečkova 990/16, Kateřinky, OpavaZavřenoEdvarda Beneše 1209/1, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 699/1a, Kateřinky, OpavaZavřenoKolofíkovo nábřeží 1080/30, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1546/36, Kateřinky, OpavaZavřenoRatibořská 1151/42, Kateřinky, OpavaZavřenoPekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Partyzánská 1730/3, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1279/9, Kateřinky, OpavaZavřenoVrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoVrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoNa Pastvisku 1491/12, Kateřinky, OpavaZavřenoVálečkova 990/16, Kateřinky, OpavaZavřenoEdvarda Beneše 1209/1, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 699/1a, Kateřinky, OpavaZavřenoKolofíkovo nábřeží 1080/30, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1546/36, Kateřinky, OpavaZavřenoRatibořská 1151/42, Kateřinky, OpavaZavřenoPekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Rolnická 1279/9, Kateřinky, OpavaZavřenoVrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoVrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoNa Pastvisku 1491/12, Kateřinky, OpavaZavřenoVálečkova 990/16, Kateřinky, OpavaZavřenoEdvarda Beneše 1209/1, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 699/1a, Kateřinky, OpavaZavřenoKolofíkovo nábřeží 1080/30, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1546/36, Kateřinky, OpavaZavřenoRatibořská 1151/42, Kateřinky, OpavaZavřenoPekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Vrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoVrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoNa Pastvisku 1491/12, Kateřinky, OpavaZavřenoVálečkova 990/16, Kateřinky, OpavaZavřenoEdvarda Beneše 1209/1, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 699/1a, Kateřinky, OpavaZavřenoKolofíkovo nábřeží 1080/30, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1546/36, Kateřinky, OpavaZavřenoRatibořská 1151/42, Kateřinky, OpavaZavřenoPekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Vrchní 86/30, Kateřinky, OpavaZavřenoNa Pastvisku 1491/12, Kateřinky, OpavaZavřenoVálečkova 990/16, Kateřinky, OpavaZavřenoEdvarda Beneše 1209/1, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 699/1a, Kateřinky, OpavaZavřenoKolofíkovo nábřeží 1080/30, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1546/36, Kateřinky, OpavaZavřenoRatibořská 1151/42, Kateřinky, OpavaZavřenoPekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Na Pastvisku 1491/12, Kateřinky, OpavaZavřenoVálečkova 990/16, Kateřinky, OpavaZavřenoEdvarda Beneše 1209/1, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 699/1a, Kateřinky, OpavaZavřenoKolofíkovo nábřeží 1080/30, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1546/36, Kateřinky, OpavaZavřenoRatibořská 1151/42, Kateřinky, OpavaZavřenoPekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Válečkova 990/16, Kateřinky, OpavaZavřenoEdvarda Beneše 1209/1, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 699/1a, Kateřinky, OpavaZavřenoKolofíkovo nábřeží 1080/30, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1546/36, Kateřinky, OpavaZavřenoRatibořská 1151/42, Kateřinky, OpavaZavřenoPekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Edvarda Beneše 1209/1, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 699/1a, Kateřinky, OpavaZavřenoKolofíkovo nábřeží 1080/30, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1546/36, Kateřinky, OpavaZavřenoRatibořská 1151/42, Kateřinky, OpavaZavřenoPekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Rolnická 699/1a, Kateřinky, OpavaZavřenoKolofíkovo nábřeží 1080/30, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1546/36, Kateřinky, OpavaZavřenoRatibořská 1151/42, Kateřinky, OpavaZavřenoPekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Kolofíkovo nábřeží 1080/30, Kateřinky, OpavaZavřenoRolnická 1546/36, Kateřinky, OpavaZavřenoRatibořská 1151/42, Kateřinky, OpavaZavřenoPekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Rolnická 1546/36, Kateřinky, OpavaZavřenoRatibořská 1151/42, Kateřinky, OpavaZavřenoPekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Ratibořská 1151/42, Kateřinky, OpavaZavřenoPekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Pekařská 1470/114, Kateřinky, OpavazavřenoNa Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Na Bahně 1325/10, Kateřinky, OpavaZavřenoU Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
U Cukrovaru 513/6, Kateřinky, OpavaZavřeno
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
9 městských částí:
15 částí obce:
429 ulic:
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Demografické údaje
Historie obce Opava celá historie
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.
Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.
Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Magistrát města Opava
Horní náměstí 382/69, Město, Opava, 74601, Opava 1
Osoby
- Ing. Navrátil Tomáš, primátor
Kontakty
- 553 756 111
- posta@opava-city.cz
- www.opava-city.cz/cz
Vlajka
