Hledat firmy v obci Karolinka
Živé firmy v obci Karolinka 64 firem
U Sokolovny 81, KarolinkaOtevřenoKarolinka č. 339OtevřenoKarolinka č. 632zavřenoVsetínská 112, KarolinkaZavřenoU Sokolovny 81, KarolinkaZavřenoVsetínská 46, KarolinkaZavřenoVsetínská 653, KarolinkaZavřenoU Sokolovny 81, KarolinkaZavřenoKarolinka č. 415zavřenoNábřežní 545, KarolinkazavřenoVsetínská 57, KarolinkazavřenoVsetínská 71, KarolinkazavřenoVsetínská 415, KarolinkazavřenoVsetínská 414, KarolinkaZavřenoVsetínská 88, KarolinkazavřenoRybízovna 657, KarolinkazavřenoBařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Karolinka č. 339OtevřenoKarolinka č. 632zavřenoVsetínská 112, KarolinkaZavřenoU Sokolovny 81, KarolinkaZavřenoVsetínská 46, KarolinkaZavřenoVsetínská 653, KarolinkaZavřenoU Sokolovny 81, KarolinkaZavřenoKarolinka č. 415zavřenoNábřežní 545, KarolinkazavřenoVsetínská 57, KarolinkazavřenoVsetínská 71, KarolinkazavřenoVsetínská 415, KarolinkazavřenoVsetínská 414, KarolinkaZavřenoVsetínská 88, KarolinkazavřenoRybízovna 657, KarolinkazavřenoBařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Karolinka č. 632zavřenoVsetínská 112, KarolinkaZavřenoU Sokolovny 81, KarolinkaZavřenoVsetínská 46, KarolinkaZavřenoVsetínská 653, KarolinkaZavřenoU Sokolovny 81, KarolinkaZavřenoKarolinka č. 415zavřenoNábřežní 545, KarolinkazavřenoVsetínská 57, KarolinkazavřenoVsetínská 71, KarolinkazavřenoVsetínská 415, KarolinkazavřenoVsetínská 414, KarolinkaZavřenoVsetínská 88, KarolinkazavřenoRybízovna 657, KarolinkazavřenoBařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Vsetínská 112, KarolinkaZavřenoU Sokolovny 81, KarolinkaZavřenoVsetínská 46, KarolinkaZavřenoVsetínská 653, KarolinkaZavřenoU Sokolovny 81, KarolinkaZavřenoKarolinka č. 415zavřenoNábřežní 545, KarolinkazavřenoVsetínská 57, KarolinkazavřenoVsetínská 71, KarolinkazavřenoVsetínská 415, KarolinkazavřenoVsetínská 414, KarolinkaZavřenoVsetínská 88, KarolinkazavřenoRybízovna 657, KarolinkazavřenoBařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
U Sokolovny 81, KarolinkaZavřenoVsetínská 46, KarolinkaZavřenoVsetínská 653, KarolinkaZavřenoU Sokolovny 81, KarolinkaZavřenoKarolinka č. 415zavřenoNábřežní 545, KarolinkazavřenoVsetínská 57, KarolinkazavřenoVsetínská 71, KarolinkazavřenoVsetínská 415, KarolinkazavřenoVsetínská 414, KarolinkaZavřenoVsetínská 88, KarolinkazavřenoRybízovna 657, KarolinkazavřenoBařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Vsetínská 46, KarolinkaZavřenoVsetínská 653, KarolinkaZavřenoU Sokolovny 81, KarolinkaZavřenoKarolinka č. 415zavřenoNábřežní 545, KarolinkazavřenoVsetínská 57, KarolinkazavřenoVsetínská 71, KarolinkazavřenoVsetínská 415, KarolinkazavřenoVsetínská 414, KarolinkaZavřenoVsetínská 88, KarolinkazavřenoRybízovna 657, KarolinkazavřenoBařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Vsetínská 653, KarolinkaZavřenoU Sokolovny 81, KarolinkaZavřenoKarolinka č. 415zavřenoNábřežní 545, KarolinkazavřenoVsetínská 57, KarolinkazavřenoVsetínská 71, KarolinkazavřenoVsetínská 415, KarolinkazavřenoVsetínská 414, KarolinkaZavřenoVsetínská 88, KarolinkazavřenoRybízovna 657, KarolinkazavřenoBařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
U Sokolovny 81, KarolinkaZavřenoKarolinka č. 415zavřenoNábřežní 545, KarolinkazavřenoVsetínská 57, KarolinkazavřenoVsetínská 71, KarolinkazavřenoVsetínská 415, KarolinkazavřenoVsetínská 414, KarolinkaZavřenoVsetínská 88, KarolinkazavřenoRybízovna 657, KarolinkazavřenoBařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Karolinka č. 415zavřenoNábřežní 545, KarolinkazavřenoVsetínská 57, KarolinkazavřenoVsetínská 71, KarolinkazavřenoVsetínská 415, KarolinkazavřenoVsetínská 414, KarolinkaZavřenoVsetínská 88, KarolinkazavřenoRybízovna 657, KarolinkazavřenoBařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Nábřežní 545, KarolinkazavřenoVsetínská 57, KarolinkazavřenoVsetínská 71, KarolinkazavřenoVsetínská 415, KarolinkazavřenoVsetínská 414, KarolinkaZavřenoVsetínská 88, KarolinkazavřenoRybízovna 657, KarolinkazavřenoBařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Vsetínská 57, KarolinkazavřenoVsetínská 71, KarolinkazavřenoVsetínská 415, KarolinkazavřenoVsetínská 414, KarolinkaZavřenoVsetínská 88, KarolinkazavřenoRybízovna 657, KarolinkazavřenoBařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Vsetínská 71, KarolinkazavřenoVsetínská 415, KarolinkazavřenoVsetínská 414, KarolinkaZavřenoVsetínská 88, KarolinkazavřenoRybízovna 657, KarolinkazavřenoBařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Vsetínská 415, KarolinkazavřenoVsetínská 414, KarolinkaZavřenoVsetínská 88, KarolinkazavřenoRybízovna 657, KarolinkazavřenoBařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Vsetínská 414, KarolinkaZavřenoVsetínská 88, KarolinkazavřenoRybízovna 657, KarolinkazavřenoBařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Vsetínská 88, KarolinkazavřenoRybízovna 657, KarolinkazavřenoBařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Rybízovna 657, KarolinkazavřenoBařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Bařinská 373, KarolinkazavřenoPod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Pod Paluchem 501, KarolinkaOtevřeno 24 hodinVsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Vsetínská 89, KarolinkaOtevřeno 24 hodin
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
1 části obce:
56 ulic:
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Demografické údaje
Historie obce Karolinka celá historie
Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.
Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.
V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.
V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863:
Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské“ z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:
Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.
Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.
Město Karolinka
Radniční náměstí 42, Karolinka, 75605, Karolinka
Osoby
- p. Chovanečková Marie, starosta
Kontakty
- 571 116 251
- podatelna@mukarolinka.cz
- karolinka.cz
Vlajka
