Hledat firmy v obci Karlovy Vary
Živé firmy v obci Karlovy Vary 2 119 firem
Národní 19/1, Drahovice, Karlovy VaryzavřenoZávodní 391/96c, Dvory, Karlovy VaryzavřenoHybešova 167/18, Rybáře, Karlovy VaryzavřenoStará Louka 334/50, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1105/5, Karlovy VaryzavřenoJugoslávská 1706/3, Karlovy VaryOtevřenoMajakovského 707/29, Rybáře, Karlovy VaryOtevřenoJateční 592/15, Karlovy VaryzavřenoKpt. Jaroše 375/31, Dvory, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 142, Sedlec, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 433/89a, Bohatice, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavíráT. G. Masaryka 623/12, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 838/31, Karlovy VaryzavřenoPetra Velikého 583/16, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 979/26, Karlovy VaryzavřenoChebská 394/44, Dvory, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Závodní 391/96c, Dvory, Karlovy VaryzavřenoHybešova 167/18, Rybáře, Karlovy VaryzavřenoStará Louka 334/50, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1105/5, Karlovy VaryzavřenoJugoslávská 1706/3, Karlovy VaryOtevřenoMajakovského 707/29, Rybáře, Karlovy VaryOtevřenoJateční 592/15, Karlovy VaryzavřenoKpt. Jaroše 375/31, Dvory, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 142, Sedlec, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 433/89a, Bohatice, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavíráT. G. Masaryka 623/12, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 838/31, Karlovy VaryzavřenoPetra Velikého 583/16, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 979/26, Karlovy VaryzavřenoChebská 394/44, Dvory, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Hybešova 167/18, Rybáře, Karlovy VaryzavřenoStará Louka 334/50, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1105/5, Karlovy VaryzavřenoJugoslávská 1706/3, Karlovy VaryOtevřenoMajakovského 707/29, Rybáře, Karlovy VaryOtevřenoJateční 592/15, Karlovy VaryzavřenoKpt. Jaroše 375/31, Dvory, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 142, Sedlec, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 433/89a, Bohatice, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavíráT. G. Masaryka 623/12, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 838/31, Karlovy VaryzavřenoPetra Velikého 583/16, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 979/26, Karlovy VaryzavřenoChebská 394/44, Dvory, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Stará Louka 334/50, Karlovy VaryzavřenoJaltská 1105/5, Karlovy VaryzavřenoJugoslávská 1706/3, Karlovy VaryOtevřenoMajakovského 707/29, Rybáře, Karlovy VaryOtevřenoJateční 592/15, Karlovy VaryzavřenoKpt. Jaroše 375/31, Dvory, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 142, Sedlec, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 433/89a, Bohatice, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavíráT. G. Masaryka 623/12, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 838/31, Karlovy VaryzavřenoPetra Velikého 583/16, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 979/26, Karlovy VaryzavřenoChebská 394/44, Dvory, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Jaltská 1105/5, Karlovy VaryzavřenoJugoslávská 1706/3, Karlovy VaryOtevřenoMajakovského 707/29, Rybáře, Karlovy VaryOtevřenoJateční 592/15, Karlovy VaryzavřenoKpt. Jaroše 375/31, Dvory, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 142, Sedlec, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 433/89a, Bohatice, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavíráT. G. Masaryka 623/12, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 838/31, Karlovy VaryzavřenoPetra Velikého 583/16, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 979/26, Karlovy VaryzavřenoChebská 394/44, Dvory, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Jugoslávská 1706/3, Karlovy VaryOtevřenoMajakovského 707/29, Rybáře, Karlovy VaryOtevřenoJateční 592/15, Karlovy VaryzavřenoKpt. Jaroše 375/31, Dvory, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 142, Sedlec, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 433/89a, Bohatice, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavíráT. G. Masaryka 623/12, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 838/31, Karlovy VaryzavřenoPetra Velikého 583/16, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 979/26, Karlovy VaryzavřenoChebská 394/44, Dvory, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Majakovského 707/29, Rybáře, Karlovy VaryOtevřenoJateční 592/15, Karlovy VaryzavřenoKpt. Jaroše 375/31, Dvory, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 142, Sedlec, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 433/89a, Bohatice, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavíráT. G. Masaryka 623/12, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 838/31, Karlovy VaryzavřenoPetra Velikého 583/16, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 979/26, Karlovy VaryzavřenoChebská 394/44, Dvory, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Jateční 592/15, Karlovy VaryzavřenoKpt. Jaroše 375/31, Dvory, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 142, Sedlec, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 433/89a, Bohatice, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavíráT. G. Masaryka 623/12, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 838/31, Karlovy VaryzavřenoPetra Velikého 583/16, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 979/26, Karlovy VaryzavřenoChebská 394/44, Dvory, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Kpt. Jaroše 375/31, Dvory, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 142, Sedlec, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 433/89a, Bohatice, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavíráT. G. Masaryka 623/12, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 838/31, Karlovy VaryzavřenoPetra Velikého 583/16, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 979/26, Karlovy VaryzavřenoChebská 394/44, Dvory, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Jáchymovská 142, Sedlec, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 433/89a, Bohatice, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavíráT. G. Masaryka 623/12, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 838/31, Karlovy VaryzavřenoPetra Velikého 583/16, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 979/26, Karlovy VaryzavřenoChebská 394/44, Dvory, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Jáchymovská 433/89a, Bohatice, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavíráT. G. Masaryka 623/12, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 838/31, Karlovy VaryzavřenoPetra Velikého 583/16, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 979/26, Karlovy VaryzavřenoChebská 394/44, Dvory, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
T. G. Masaryka 623/12, Karlovy VaryOtevřenoT. G. Masaryka 838/31, Karlovy VaryzavřenoPetra Velikého 583/16, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 979/26, Karlovy VaryzavřenoChebská 394/44, Dvory, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
T. G. Masaryka 838/31, Karlovy VaryzavřenoPetra Velikého 583/16, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 979/26, Karlovy VaryzavřenoChebská 394/44, Dvory, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Petra Velikého 583/16, Karlovy VaryzavřenoMoskevská 979/26, Karlovy VaryzavřenoChebská 394/44, Dvory, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Moskevská 979/26, Karlovy VaryzavřenoChebská 394/44, Dvory, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Chebská 394/44, Dvory, Karlovy VaryzavřenoBělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Bělehradská 965/1, Karlovy VaryzavřenoJáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Jáchymovská 147/49, Sedlec, Karlovy VaryOtevřenoK Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
K Zahradám 182, Sedlec, Karlovy VaryOtevřeno, brzy zavírá
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
MAGISTRÁT MĚSTA Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
