Hledat firmy v obci Karlovy Vary
Živé firmy v obci Karlovy Vary 2 150 firem
Východní 473/1, Drahovice, Karlovy Varydle domluvyBělehradská 1042/14, Karlovy Varydle domluvyPoděbradská 1247/2, Karlovy VaryBrzy otevíráNárodní 445/25, Drahovice, Karlovy VaryBrzy otevíráLidická 455/40, Drahovice, Karlovy VaryBrzy otevíráBezručova 1312/17, Karlovy VaryBrzy otevíráT. G. Masaryka 883/53, Karlovy VaryZavřenoŠmeralova 425/40, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoZávodní 360/94, Dvory, Karlovy VaryZavřenoSportovní 578/4, Drahovice, Karlovy VaryZavřenoSokolovská 68/144, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoRosnice č. 66, Karlovy VaryZavřenoFibichova 763/2a, Stará Role, Karlovy VaryZavřenoAk. Běhounka 723/5, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoU Hřiště 301/14, Stará Role, Karlovy VaryBrzy otevíráLoketská 344/12, Dvory, Karlovy Varydle domluvyT. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Bělehradská 1042/14, Karlovy Varydle domluvyPoděbradská 1247/2, Karlovy VaryBrzy otevíráNárodní 445/25, Drahovice, Karlovy VaryBrzy otevíráLidická 455/40, Drahovice, Karlovy VaryBrzy otevíráBezručova 1312/17, Karlovy VaryBrzy otevíráT. G. Masaryka 883/53, Karlovy VaryZavřenoŠmeralova 425/40, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoZávodní 360/94, Dvory, Karlovy VaryZavřenoSportovní 578/4, Drahovice, Karlovy VaryZavřenoSokolovská 68/144, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoRosnice č. 66, Karlovy VaryZavřenoFibichova 763/2a, Stará Role, Karlovy VaryZavřenoAk. Běhounka 723/5, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoU Hřiště 301/14, Stará Role, Karlovy VaryBrzy otevíráLoketská 344/12, Dvory, Karlovy Varydle domluvyT. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Poděbradská 1247/2, Karlovy VaryBrzy otevíráNárodní 445/25, Drahovice, Karlovy VaryBrzy otevíráLidická 455/40, Drahovice, Karlovy VaryBrzy otevíráBezručova 1312/17, Karlovy VaryBrzy otevíráT. G. Masaryka 883/53, Karlovy VaryZavřenoŠmeralova 425/40, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoZávodní 360/94, Dvory, Karlovy VaryZavřenoSportovní 578/4, Drahovice, Karlovy VaryZavřenoSokolovská 68/144, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoRosnice č. 66, Karlovy VaryZavřenoFibichova 763/2a, Stará Role, Karlovy VaryZavřenoAk. Běhounka 723/5, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoU Hřiště 301/14, Stará Role, Karlovy VaryBrzy otevíráLoketská 344/12, Dvory, Karlovy Varydle domluvyT. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Národní 445/25, Drahovice, Karlovy VaryBrzy otevíráLidická 455/40, Drahovice, Karlovy VaryBrzy otevíráBezručova 1312/17, Karlovy VaryBrzy otevíráT. G. Masaryka 883/53, Karlovy VaryZavřenoŠmeralova 425/40, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoZávodní 360/94, Dvory, Karlovy VaryZavřenoSportovní 578/4, Drahovice, Karlovy VaryZavřenoSokolovská 68/144, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoRosnice č. 66, Karlovy VaryZavřenoFibichova 763/2a, Stará Role, Karlovy VaryZavřenoAk. Běhounka 723/5, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoU Hřiště 301/14, Stará Role, Karlovy VaryBrzy otevíráLoketská 344/12, Dvory, Karlovy Varydle domluvyT. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Lidická 455/40, Drahovice, Karlovy VaryBrzy otevíráBezručova 1312/17, Karlovy VaryBrzy otevíráT. G. Masaryka 883/53, Karlovy VaryZavřenoŠmeralova 425/40, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoZávodní 360/94, Dvory, Karlovy VaryZavřenoSportovní 578/4, Drahovice, Karlovy VaryZavřenoSokolovská 68/144, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoRosnice č. 66, Karlovy VaryZavřenoFibichova 763/2a, Stará Role, Karlovy VaryZavřenoAk. Běhounka 723/5, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoU Hřiště 301/14, Stará Role, Karlovy VaryBrzy otevíráLoketská 344/12, Dvory, Karlovy Varydle domluvyT. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Bezručova 1312/17, Karlovy VaryBrzy otevíráT. G. Masaryka 883/53, Karlovy VaryZavřenoŠmeralova 425/40, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoZávodní 360/94, Dvory, Karlovy VaryZavřenoSportovní 578/4, Drahovice, Karlovy VaryZavřenoSokolovská 68/144, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoRosnice č. 66, Karlovy VaryZavřenoFibichova 763/2a, Stará Role, Karlovy VaryZavřenoAk. Běhounka 723/5, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoU Hřiště 301/14, Stará Role, Karlovy VaryBrzy otevíráLoketská 344/12, Dvory, Karlovy Varydle domluvyT. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
T. G. Masaryka 883/53, Karlovy VaryZavřenoŠmeralova 425/40, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoZávodní 360/94, Dvory, Karlovy VaryZavřenoSportovní 578/4, Drahovice, Karlovy VaryZavřenoSokolovská 68/144, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoRosnice č. 66, Karlovy VaryZavřenoFibichova 763/2a, Stará Role, Karlovy VaryZavřenoAk. Běhounka 723/5, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoU Hřiště 301/14, Stará Role, Karlovy VaryBrzy otevíráLoketská 344/12, Dvory, Karlovy Varydle domluvyT. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Šmeralova 425/40, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoZávodní 360/94, Dvory, Karlovy VaryZavřenoSportovní 578/4, Drahovice, Karlovy VaryZavřenoSokolovská 68/144, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoRosnice č. 66, Karlovy VaryZavřenoFibichova 763/2a, Stará Role, Karlovy VaryZavřenoAk. Běhounka 723/5, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoU Hřiště 301/14, Stará Role, Karlovy VaryBrzy otevíráLoketská 344/12, Dvory, Karlovy Varydle domluvyT. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Závodní 360/94, Dvory, Karlovy VaryZavřenoSportovní 578/4, Drahovice, Karlovy VaryZavřenoSokolovská 68/144, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoRosnice č. 66, Karlovy VaryZavřenoFibichova 763/2a, Stará Role, Karlovy VaryZavřenoAk. Běhounka 723/5, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoU Hřiště 301/14, Stará Role, Karlovy VaryBrzy otevíráLoketská 344/12, Dvory, Karlovy Varydle domluvyT. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Sportovní 578/4, Drahovice, Karlovy VaryZavřenoSokolovská 68/144, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoRosnice č. 66, Karlovy VaryZavřenoFibichova 763/2a, Stará Role, Karlovy VaryZavřenoAk. Běhounka 723/5, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoU Hřiště 301/14, Stará Role, Karlovy VaryBrzy otevíráLoketská 344/12, Dvory, Karlovy Varydle domluvyT. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Sokolovská 68/144, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoRosnice č. 66, Karlovy VaryZavřenoFibichova 763/2a, Stará Role, Karlovy VaryZavřenoAk. Běhounka 723/5, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoU Hřiště 301/14, Stará Role, Karlovy VaryBrzy otevíráLoketská 344/12, Dvory, Karlovy Varydle domluvyT. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Rosnice č. 66, Karlovy VaryZavřenoFibichova 763/2a, Stará Role, Karlovy VaryZavřenoAk. Běhounka 723/5, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoU Hřiště 301/14, Stará Role, Karlovy VaryBrzy otevíráLoketská 344/12, Dvory, Karlovy Varydle domluvyT. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Fibichova 763/2a, Stará Role, Karlovy VaryZavřenoAk. Běhounka 723/5, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoU Hřiště 301/14, Stará Role, Karlovy VaryBrzy otevíráLoketská 344/12, Dvory, Karlovy Varydle domluvyT. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Ak. Běhounka 723/5, Rybáře, Karlovy VaryZavřenoU Hřiště 301/14, Stará Role, Karlovy VaryBrzy otevíráLoketská 344/12, Dvory, Karlovy Varydle domluvyT. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
U Hřiště 301/14, Stará Role, Karlovy VaryBrzy otevíráLoketská 344/12, Dvory, Karlovy Varydle domluvyT. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Loketská 344/12, Dvory, Karlovy Varydle domluvyT. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
T. G. Masaryka 837/29, Karlovy VaryOtevřenoChebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Chebská 73/48, Dvory, Karlovy VaryOtevřenoHavlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Havlíčkova 1356/5, Karlovy Varydle domluvy
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
15 částí obce:
383 ulic:
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Demografické údaje
Historie obce Karlovy Vary celá historie
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země.
„Vivat Caroli“
Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký.
O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století:
S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů.
Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností:
Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina.
Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly:
Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.
Magistrát města Karlovy Vary
Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, 36001, Karlovy Vary 1
Osoby
- Ing. Pfeffer Ferklová Andrea, MBA, primátorka
Kontakty
- 353 151 111
- posta@mmkv.cz
- mmkv.cz
Vlajka
