Kamenec

Od roku 1840 se tady vyrábělo vodní sklo, o tři roky později byla zavedena výroba anglické kyseliny sírové H2SO4 v olověných komorách. Při těžbě vitriolové břidlice bylo zjištěno, že se v dolech nachází také sirnatý kyz, z něhož se zde vyráběla ve dvou pecích rovněž síra. Od roku 1845 továrna produkovala ultramarín, vinný kámen aj. O rok později si celý provoz najal J.D. Starck včetně olejových hutí, vše provozoval do roku 1850. Následně ho měl pronajatý kníže Vincenc Karel Auersperg. V roce 1906 došlo k zastavení výroby a v následujím roce byl objekt prodán firmě Šimon Hofmann z Plzně.Ta závod rozebrala a dále provozovala výrobu červené barvy. V roce 1915 byla obnovena těžba sirnatého kyzu k válečným účelům, po roce 1918 však byla definitivně zastavena a šachty zatopeny vodou. Během 2.světové války tu byla ještě plavírna okru, i tato výroba byla po válce zastavena.

Vesnici postihlo v průběhu druhé poloviny 19.století několik ničivých požárů. V roce 1887 zde byl zřízen divadelní ochotnický spolek, v roce 1888 otevřena čtenářská beseda, která fungovala ještě na konci 20.let 20. století. V první světové válce padlo 8 zdejších mužů, v roce 1929 jim byl postaven památník.

Kamenec byl v letech 1850-1945 osadou obce Němčovice, kde byl obecní úřad ustaven v roce 1850. V květnu 1945 byl zřízen Místní národní výbor Němčovice pro správu Kamence a Němčovic se sídlem v Kamenci. Neúnosná situace byla vyřešena od 1.6.1950, kdy byly obě lokality rozděleny a nadále v nich fungovaly samostatné národní výbory.V listopadu 1990 vznikly Obecní úřady v Němčovicích (i pro Olešnou) a v Kamenci.