Jasenná

V obecní pečeti byla radlice, od 19. století pak také kůň. Nový obecní znak a prapor byl pro obec vyrvořen heraldikem Miroslavem J. V. Pavlů z Kelče v roce 1999.

0 osídlení území dnešní Jasenné v době předhistorické svědčí ojedinělé nálezy z doby bronzové i halštatské i žárové hroby lidu popelnicových polí.

První historická zmínka o obci je z roku 1468. V roce 1548 se zde připomíná fara, jejíž patronát náležel vizovickému klášteru. Zanikla za třicetileté války. V roce 1777 byla zřízena farní expozitura a byli k ní přifařeni farníci z Ubla a Lutoniny, neboť v tomto kraji se velmi rozšířilo protestantství, takže katolíci byli v mnoha obcích v menšině.

V Jasenné se protestantství rozšířilo po roce 1550, také fara se stala luteránskou. Rekatolizaci zde prováděli jezuitští misionáři, vysílaní hlavně z hradišťského kraje, ovšem výsledek jejich činnosti byl nevalný. Ještě před vydáním tolerančního patentu se v roce 1778 veřejně přihlásilo k augsburskému vyznání 139 obyvatel. Po vydání tolerančního patentu se v roce 1781 přihlásila k tomuto vyznání celá obec kromě rodiny fojta Mikuláštíka. Již v roce 1782 byla zřízena v Jasenné evangelická církev. Bohoslužby se konaly zpočátku ve stodole fojta Mikuláštíka, který ji dal k dispozici i přesto, že byl katolík. V roce 1782 byla vystavěna na obecním pozemku dřevěná modlitebna a od roku 1833 byl vybudován nový evangelický kostel.

Ještě na přelomu 19. a 20. století bylo velmi rozšířeno salašnictví. V katastru obce bývalo až 18 salašů po 100 - 200 ovcích. Na salaši býval bača, který se zabýval přípravou žinčice, a valach s hoňákem, kteří ovce pásli. Bača míval "13 zl. platu a stravu, také příučky a odučky a z ovce 2 kr. ocasného. Ovce se vyháněly až po Juřím a bývaly na salaších až do Šimona a Judy, co vyháňajú baču z búdy".

Autor: Iveta Dorničáková