Jarov

Mimozemědělští obyvatelé dojíždějí za prací do Plzně, Horní Břízy, Kaznějova a Kralovic. Zastavěná plocha obce je 13,5 ha s nadmořskou výškou 360 – 395 m.

Obec se dříve nazývala Rájov, což lze jistit ze soupisu statků plaského kláštera,. Kde je také jako svědek v r. 1250 uváděn Bohuslav z Rájova. Pojmenování obce Jarov se objevuje až v polovině 16. Století.

Dle dalších dostupných historických záznamů bylo na začátku 15. století v Rájově 17 usedlých statků, z nichž byly za husitských válek 2 zničeny. Za třicetileté války byl Jarov soupeřícími stranami několikrát obsazen a většina dvorů byla spálena. Z 15 statků 10 shořelo z nichž časem bylo 7 opraveno a 3 zanikly docela.

V obci se dochovalo několik lidových dřevěných staveb, vesměs z období 1 pol. 19. Století. Poblíž vsi při silnici od Chotiné je malá kaplička s polygonálním závěrem. Pro tyto historické hodnoty byl Jarov v r. 1995 vyhlášen vesnickou památkovou zónou. Do katastru obce patří samota Třebekovská bývalá hájovna, kde se v r. 1815 narodil spisovatel vzácného díla „Hrady, tvrze a zámky Čech“ František Alexander Heber. Ten během 2 let prošel celé Čechy a ve svých dílech popsal a částečně nakreslil 586 hradů a tvrzí. Zemřel v r. 1849 v Náchodě, kde je také pochován.

Školství:

Děti z Jarova chodily do Plané do r. 1779. Od tohoto roku chodily pak do kaceřovského zámku. V r. 1904 získala obec povolení na stavbu školy v obci a již v r. 1906 děti začaly chodit do nově postavené školy v mateřské obci. Tento rok naplnilo školu 60 dětí. V r. 1910 bylo v obci dětí školou povinných 76. V r. 1920 73 dětí, v r. 1930 31 dětí. V dalších letech stále dětí ubývalo i když škola byla doplňována dětmi z Dobříče. A tak byla nakonec v r., 1959 pro nedostatek dětí uzavřena. V současné době navštěvují děti z Jarova ZŠ v Dobříči.

Obyvatelé obce:

V r. 1850 bylo v obci 394 obyvatel, v r. 1896 396, v r. 1880 391, v r. 1890 395, v r. 1900 331, v r. 1910 337, v r. 1921 268, v r. 1930 268, v r. 1950 186, v r. 1961 182, v r. 1970 150, v r. 1997 122, v r. 2003 133 obyvatel.

Za 1 světové války z obce narukovalo 38 mužů z nichž se pak domů nevrátilo 12, jimž byl r. 1925 v rodné obci odhalen pomník.