Malebné městečko leží na dálnici D1 přímo uprostřed trasy Praha - Brno. Katastr tvoří místní části Humpolec, Hněvkovice, Kletečná, Petrovice, Lhotka, Rozkoš, Vilémov, Plačkov, Krasoňov, Světlice a Světlický Dvůr.
Hledat firmy v obci Humpolec
Živé firmy v obci Humpolec 433 firem
Masarykova 553, HumpoleczavřenoV Brance 1707, HumpoleczavřenoMasarykova 670, HumpoleczavřenoNerudova 452, HumpoleczavřenoNa Kasárnách 428, HumpoleczavřenoDolní náměstí 26, Humpoleczavřeno5. května 531, HumpoleczavřenoKamarytova 156, HumpoleczavřenoMánesova 912, HumpoleczavřenoSpojovací 1539, HumpoleczavřenoLipnická 1266, HumpoleczavřenoRašínova 187, HumpoleczavřenoLužická 542, HumpoleczavřenoNa Rybníčku 1315, HumpoleczavřenoBlanická 725, HumpoleczavřenoLužická 1043, HumpoleczavřenoHálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
V Brance 1707, HumpoleczavřenoMasarykova 670, HumpoleczavřenoNerudova 452, HumpoleczavřenoNa Kasárnách 428, HumpoleczavřenoDolní náměstí 26, Humpoleczavřeno5. května 531, HumpoleczavřenoKamarytova 156, HumpoleczavřenoMánesova 912, HumpoleczavřenoSpojovací 1539, HumpoleczavřenoLipnická 1266, HumpoleczavřenoRašínova 187, HumpoleczavřenoLužická 542, HumpoleczavřenoNa Rybníčku 1315, HumpoleczavřenoBlanická 725, HumpoleczavřenoLužická 1043, HumpoleczavřenoHálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Masarykova 670, HumpoleczavřenoNerudova 452, HumpoleczavřenoNa Kasárnách 428, HumpoleczavřenoDolní náměstí 26, Humpoleczavřeno5. května 531, HumpoleczavřenoKamarytova 156, HumpoleczavřenoMánesova 912, HumpoleczavřenoSpojovací 1539, HumpoleczavřenoLipnická 1266, HumpoleczavřenoRašínova 187, HumpoleczavřenoLužická 542, HumpoleczavřenoNa Rybníčku 1315, HumpoleczavřenoBlanická 725, HumpoleczavřenoLužická 1043, HumpoleczavřenoHálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Nerudova 452, HumpoleczavřenoNa Kasárnách 428, HumpoleczavřenoDolní náměstí 26, Humpoleczavřeno5. května 531, HumpoleczavřenoKamarytova 156, HumpoleczavřenoMánesova 912, HumpoleczavřenoSpojovací 1539, HumpoleczavřenoLipnická 1266, HumpoleczavřenoRašínova 187, HumpoleczavřenoLužická 542, HumpoleczavřenoNa Rybníčku 1315, HumpoleczavřenoBlanická 725, HumpoleczavřenoLužická 1043, HumpoleczavřenoHálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Na Kasárnách 428, HumpoleczavřenoDolní náměstí 26, Humpoleczavřeno5. května 531, HumpoleczavřenoKamarytova 156, HumpoleczavřenoMánesova 912, HumpoleczavřenoSpojovací 1539, HumpoleczavřenoLipnická 1266, HumpoleczavřenoRašínova 187, HumpoleczavřenoLužická 542, HumpoleczavřenoNa Rybníčku 1315, HumpoleczavřenoBlanická 725, HumpoleczavřenoLužická 1043, HumpoleczavřenoHálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Dolní náměstí 26, Humpoleczavřeno5. května 531, HumpoleczavřenoKamarytova 156, HumpoleczavřenoMánesova 912, HumpoleczavřenoSpojovací 1539, HumpoleczavřenoLipnická 1266, HumpoleczavřenoRašínova 187, HumpoleczavřenoLužická 542, HumpoleczavřenoNa Rybníčku 1315, HumpoleczavřenoBlanická 725, HumpoleczavřenoLužická 1043, HumpoleczavřenoHálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
5. května 531, HumpoleczavřenoKamarytova 156, HumpoleczavřenoMánesova 912, HumpoleczavřenoSpojovací 1539, HumpoleczavřenoLipnická 1266, HumpoleczavřenoRašínova 187, HumpoleczavřenoLužická 542, HumpoleczavřenoNa Rybníčku 1315, HumpoleczavřenoBlanická 725, HumpoleczavřenoLužická 1043, HumpoleczavřenoHálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Kamarytova 156, HumpoleczavřenoMánesova 912, HumpoleczavřenoSpojovací 1539, HumpoleczavřenoLipnická 1266, HumpoleczavřenoRašínova 187, HumpoleczavřenoLužická 542, HumpoleczavřenoNa Rybníčku 1315, HumpoleczavřenoBlanická 725, HumpoleczavřenoLužická 1043, HumpoleczavřenoHálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Mánesova 912, HumpoleczavřenoSpojovací 1539, HumpoleczavřenoLipnická 1266, HumpoleczavřenoRašínova 187, HumpoleczavřenoLužická 542, HumpoleczavřenoNa Rybníčku 1315, HumpoleczavřenoBlanická 725, HumpoleczavřenoLužická 1043, HumpoleczavřenoHálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Spojovací 1539, HumpoleczavřenoLipnická 1266, HumpoleczavřenoRašínova 187, HumpoleczavřenoLužická 542, HumpoleczavřenoNa Rybníčku 1315, HumpoleczavřenoBlanická 725, HumpoleczavřenoLužická 1043, HumpoleczavřenoHálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Lipnická 1266, HumpoleczavřenoRašínova 187, HumpoleczavřenoLužická 542, HumpoleczavřenoNa Rybníčku 1315, HumpoleczavřenoBlanická 725, HumpoleczavřenoLužická 1043, HumpoleczavřenoHálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Rašínova 187, HumpoleczavřenoLužická 542, HumpoleczavřenoNa Rybníčku 1315, HumpoleczavřenoBlanická 725, HumpoleczavřenoLužická 1043, HumpoleczavřenoHálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Lužická 542, HumpoleczavřenoNa Rybníčku 1315, HumpoleczavřenoBlanická 725, HumpoleczavřenoLužická 1043, HumpoleczavřenoHálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Na Rybníčku 1315, HumpoleczavřenoBlanická 725, HumpoleczavřenoLužická 1043, HumpoleczavřenoHálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Blanická 725, HumpoleczavřenoLužická 1043, HumpoleczavřenoHálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Lužická 1043, HumpoleczavřenoHálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Hálkova 582, HumpoleczavřenoPelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Pelhřimovská 967, HumpoleczavřenoHolečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Holečkova 1097, Humpoleczavřeno
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
12 částí obce:
101 ulic:
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
Demografické údaje
Historie obce Humpolec celá historie
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".
Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.
Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.
Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.
Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".
Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.
Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.
Fotogalerie obce Humpolec
MĚSTO Humpolec
Horní náměstí 300, Humpolec, 39601, Humpolec
Osoby
- Ing. Machek Petr, starosta
Kontakty
Vlajka
