Hledat firmy v obci Hronov
Živé firmy v obci Hronov 174 firem
Elišky Krásnohorské 1026, HronovT. G. Masaryka 292, HronovOtevřenoVelký Dřevíč č. 148, HronovOtevřenoPadolí 204, Zbečník, HronovOtevřenoJiřího z Poděbrad 695, HronovOtevřenoKudrnáčova 276, HronovZavřenoČervená ulice 122, Velký Dřevíč, Hronovdle domluvyZbečník č. 149, HronovZavřenoPalackého 234, HronovOtevřenoJiřího z Poděbrad 832, HronovOtevřenonám. Čs. armády 5, HronovZavřenoNádražní 158, HronovZavřenoHostovského 43, HronovOtevřenoNa louce 257, Velký Dřevíč, HronovOtevřenoZbečník č. 230, HronovOtevřenoŽabokrky č. 48, Hronovdle domluvyHostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
T. G. Masaryka 292, HronovOtevřenoVelký Dřevíč č. 148, HronovOtevřenoPadolí 204, Zbečník, HronovOtevřenoJiřího z Poděbrad 695, HronovOtevřenoKudrnáčova 276, HronovZavřenoČervená ulice 122, Velký Dřevíč, Hronovdle domluvyZbečník č. 149, HronovZavřenoPalackého 234, HronovOtevřenoJiřího z Poděbrad 832, HronovOtevřenonám. Čs. armády 5, HronovZavřenoNádražní 158, HronovZavřenoHostovského 43, HronovOtevřenoNa louce 257, Velký Dřevíč, HronovOtevřenoZbečník č. 230, HronovOtevřenoŽabokrky č. 48, Hronovdle domluvyHostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Velký Dřevíč č. 148, HronovOtevřenoPadolí 204, Zbečník, HronovOtevřenoJiřího z Poděbrad 695, HronovOtevřenoKudrnáčova 276, HronovZavřenoČervená ulice 122, Velký Dřevíč, Hronovdle domluvyZbečník č. 149, HronovZavřenoPalackého 234, HronovOtevřenoJiřího z Poděbrad 832, HronovOtevřenonám. Čs. armády 5, HronovZavřenoNádražní 158, HronovZavřenoHostovského 43, HronovOtevřenoNa louce 257, Velký Dřevíč, HronovOtevřenoZbečník č. 230, HronovOtevřenoŽabokrky č. 48, Hronovdle domluvyHostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Padolí 204, Zbečník, HronovOtevřenoJiřího z Poděbrad 695, HronovOtevřenoKudrnáčova 276, HronovZavřenoČervená ulice 122, Velký Dřevíč, Hronovdle domluvyZbečník č. 149, HronovZavřenoPalackého 234, HronovOtevřenoJiřího z Poděbrad 832, HronovOtevřenonám. Čs. armády 5, HronovZavřenoNádražní 158, HronovZavřenoHostovského 43, HronovOtevřenoNa louce 257, Velký Dřevíč, HronovOtevřenoZbečník č. 230, HronovOtevřenoŽabokrky č. 48, Hronovdle domluvyHostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Jiřího z Poděbrad 695, HronovOtevřenoKudrnáčova 276, HronovZavřenoČervená ulice 122, Velký Dřevíč, Hronovdle domluvyZbečník č. 149, HronovZavřenoPalackého 234, HronovOtevřenoJiřího z Poděbrad 832, HronovOtevřenonám. Čs. armády 5, HronovZavřenoNádražní 158, HronovZavřenoHostovského 43, HronovOtevřenoNa louce 257, Velký Dřevíč, HronovOtevřenoZbečník č. 230, HronovOtevřenoŽabokrky č. 48, Hronovdle domluvyHostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Kudrnáčova 276, HronovZavřenoČervená ulice 122, Velký Dřevíč, Hronovdle domluvyZbečník č. 149, HronovZavřenoPalackého 234, HronovOtevřenoJiřího z Poděbrad 832, HronovOtevřenonám. Čs. armády 5, HronovZavřenoNádražní 158, HronovZavřenoHostovského 43, HronovOtevřenoNa louce 257, Velký Dřevíč, HronovOtevřenoZbečník č. 230, HronovOtevřenoŽabokrky č. 48, Hronovdle domluvyHostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Červená ulice 122, Velký Dřevíč, Hronovdle domluvyZbečník č. 149, HronovZavřenoPalackého 234, HronovOtevřenoJiřího z Poděbrad 832, HronovOtevřenonám. Čs. armády 5, HronovZavřenoNádražní 158, HronovZavřenoHostovského 43, HronovOtevřenoNa louce 257, Velký Dřevíč, HronovOtevřenoZbečník č. 230, HronovOtevřenoŽabokrky č. 48, Hronovdle domluvyHostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Zbečník č. 149, HronovZavřenoPalackého 234, HronovOtevřenoJiřího z Poděbrad 832, HronovOtevřenonám. Čs. armády 5, HronovZavřenoNádražní 158, HronovZavřenoHostovského 43, HronovOtevřenoNa louce 257, Velký Dřevíč, HronovOtevřenoZbečník č. 230, HronovOtevřenoŽabokrky č. 48, Hronovdle domluvyHostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Palackého 234, HronovOtevřenoJiřího z Poděbrad 832, HronovOtevřenonám. Čs. armády 5, HronovZavřenoNádražní 158, HronovZavřenoHostovského 43, HronovOtevřenoNa louce 257, Velký Dřevíč, HronovOtevřenoZbečník č. 230, HronovOtevřenoŽabokrky č. 48, Hronovdle domluvyHostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Jiřího z Poděbrad 832, HronovOtevřenonám. Čs. armády 5, HronovZavřenoNádražní 158, HronovZavřenoHostovského 43, HronovOtevřenoNa louce 257, Velký Dřevíč, HronovOtevřenoZbečník č. 230, HronovOtevřenoŽabokrky č. 48, Hronovdle domluvyHostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
nám. Čs. armády 5, HronovZavřenoNádražní 158, HronovZavřenoHostovského 43, HronovOtevřenoNa louce 257, Velký Dřevíč, HronovOtevřenoZbečník č. 230, HronovOtevřenoŽabokrky č. 48, Hronovdle domluvyHostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Nádražní 158, HronovZavřenoHostovského 43, HronovOtevřenoNa louce 257, Velký Dřevíč, HronovOtevřenoZbečník č. 230, HronovOtevřenoŽabokrky č. 48, Hronovdle domluvyHostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Hostovského 43, HronovOtevřenoNa louce 257, Velký Dřevíč, HronovOtevřenoZbečník č. 230, HronovOtevřenoŽabokrky č. 48, Hronovdle domluvyHostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Na louce 257, Velký Dřevíč, HronovOtevřenoZbečník č. 230, HronovOtevřenoŽabokrky č. 48, Hronovdle domluvyHostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Zbečník č. 230, HronovOtevřenoŽabokrky č. 48, Hronovdle domluvyHostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Žabokrky č. 48, Hronovdle domluvyHostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Hostovského 955, HronovOtevřenoHostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Hostovského 525, HronovOtevřenoJiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Jiráskova 190, HronovOtevřeno
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
62 ulic:
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Demografické údaje
Historie obce Hronov celá historie
Hronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.
V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.
Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.
Město Hronov
nám. Čs. armády 5, Hronov, 54931, Hronov 1
Osoby
- p. Koleta Petr, starosta
Kontakty
- 491 401 151
- mestohronov@mestohronov.cz
- www.mestohronov.cz
Vlajka
