Hledat firmy v obci Hranice
Živé firmy v obci Hranice 668 firem
Tř. 1. máje 1901, Hranice I-Město, HranicezavřenoPivovarská 158, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNa Náspech 78, Hranice I-Město, HranicezavřenoJiráskova 2188, Hranice I-Město, HranicezavřenoNa Náspech 78, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 29, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje 1782, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje 1782, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje, Hranice I-Město, HranicezavřenoNám. Osvobození 112, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHromůvka 1893, Hranice I-Město, HranicezavřenoNádražní 1846, Hranice I-Město, HranicezavřenoNa Hrázi 1730, Hranice I-Město, HranicezavřenoNová 1454, Hranice I-Město, HranicezavřenoNáměstí 8. května 1850, Hranice I-Město, HranicezavřenoKomenského 374, Hranice I-Město, HranicezavřenoHromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Pivovarská 158, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNa Náspech 78, Hranice I-Město, HranicezavřenoJiráskova 2188, Hranice I-Město, HranicezavřenoNa Náspech 78, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 29, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje 1782, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje 1782, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje, Hranice I-Město, HranicezavřenoNám. Osvobození 112, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHromůvka 1893, Hranice I-Město, HranicezavřenoNádražní 1846, Hranice I-Město, HranicezavřenoNa Hrázi 1730, Hranice I-Město, HranicezavřenoNová 1454, Hranice I-Město, HranicezavřenoNáměstí 8. května 1850, Hranice I-Město, HranicezavřenoKomenského 374, Hranice I-Město, HranicezavřenoHromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Na Náspech 78, Hranice I-Město, HranicezavřenoJiráskova 2188, Hranice I-Město, HranicezavřenoNa Náspech 78, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 29, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje 1782, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje 1782, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje, Hranice I-Město, HranicezavřenoNám. Osvobození 112, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHromůvka 1893, Hranice I-Město, HranicezavřenoNádražní 1846, Hranice I-Město, HranicezavřenoNa Hrázi 1730, Hranice I-Město, HranicezavřenoNová 1454, Hranice I-Město, HranicezavřenoNáměstí 8. května 1850, Hranice I-Město, HranicezavřenoKomenského 374, Hranice I-Město, HranicezavřenoHromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Jiráskova 2188, Hranice I-Město, HranicezavřenoNa Náspech 78, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 29, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje 1782, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje 1782, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje, Hranice I-Město, HranicezavřenoNám. Osvobození 112, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHromůvka 1893, Hranice I-Město, HranicezavřenoNádražní 1846, Hranice I-Město, HranicezavřenoNa Hrázi 1730, Hranice I-Město, HranicezavřenoNová 1454, Hranice I-Město, HranicezavřenoNáměstí 8. května 1850, Hranice I-Město, HranicezavřenoKomenského 374, Hranice I-Město, HranicezavřenoHromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Na Náspech 78, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 29, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje 1782, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje 1782, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje, Hranice I-Město, HranicezavřenoNám. Osvobození 112, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHromůvka 1893, Hranice I-Město, HranicezavřenoNádražní 1846, Hranice I-Město, HranicezavřenoNa Hrázi 1730, Hranice I-Město, HranicezavřenoNová 1454, Hranice I-Město, HranicezavřenoNáměstí 8. května 1850, Hranice I-Město, HranicezavřenoKomenského 374, Hranice I-Město, HranicezavřenoHromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Třída Československé armády 29, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje 1782, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje 1782, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje, Hranice I-Město, HranicezavřenoNám. Osvobození 112, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHromůvka 1893, Hranice I-Město, HranicezavřenoNádražní 1846, Hranice I-Město, HranicezavřenoNa Hrázi 1730, Hranice I-Město, HranicezavřenoNová 1454, Hranice I-Město, HranicezavřenoNáměstí 8. května 1850, Hranice I-Město, HranicezavřenoKomenského 374, Hranice I-Město, HranicezavřenoHromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Tř. 1. máje 1782, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje 1782, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje, Hranice I-Město, HranicezavřenoNám. Osvobození 112, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHromůvka 1893, Hranice I-Město, HranicezavřenoNádražní 1846, Hranice I-Město, HranicezavřenoNa Hrázi 1730, Hranice I-Město, HranicezavřenoNová 1454, Hranice I-Město, HranicezavřenoNáměstí 8. května 1850, Hranice I-Město, HranicezavřenoKomenského 374, Hranice I-Město, HranicezavřenoHromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Tř. 1. máje 1782, Hranice I-Město, HranicezavřenoTř. 1. máje, Hranice I-Město, HranicezavřenoNám. Osvobození 112, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHromůvka 1893, Hranice I-Město, HranicezavřenoNádražní 1846, Hranice I-Město, HranicezavřenoNa Hrázi 1730, Hranice I-Město, HranicezavřenoNová 1454, Hranice I-Město, HranicezavřenoNáměstí 8. května 1850, Hranice I-Město, HranicezavřenoKomenského 374, Hranice I-Město, HranicezavřenoHromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Tř. 1. máje, Hranice I-Město, HranicezavřenoNám. Osvobození 112, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHromůvka 1893, Hranice I-Město, HranicezavřenoNádražní 1846, Hranice I-Město, HranicezavřenoNa Hrázi 1730, Hranice I-Město, HranicezavřenoNová 1454, Hranice I-Město, HranicezavřenoNáměstí 8. května 1850, Hranice I-Město, HranicezavřenoKomenského 374, Hranice I-Město, HranicezavřenoHromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Nám. Osvobození 112, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHromůvka 1893, Hranice I-Město, HranicezavřenoNádražní 1846, Hranice I-Město, HranicezavřenoNa Hrázi 1730, Hranice I-Město, HranicezavřenoNová 1454, Hranice I-Město, HranicezavřenoNáměstí 8. května 1850, Hranice I-Město, HranicezavřenoKomenského 374, Hranice I-Město, HranicezavřenoHromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Hromůvka 1893, Hranice I-Město, HranicezavřenoNádražní 1846, Hranice I-Město, HranicezavřenoNa Hrázi 1730, Hranice I-Město, HranicezavřenoNová 1454, Hranice I-Město, HranicezavřenoNáměstí 8. května 1850, Hranice I-Město, HranicezavřenoKomenského 374, Hranice I-Město, HranicezavřenoHromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Nádražní 1846, Hranice I-Město, HranicezavřenoNa Hrázi 1730, Hranice I-Město, HranicezavřenoNová 1454, Hranice I-Město, HranicezavřenoNáměstí 8. května 1850, Hranice I-Město, HranicezavřenoKomenského 374, Hranice I-Město, HranicezavřenoHromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Na Hrázi 1730, Hranice I-Město, HranicezavřenoNová 1454, Hranice I-Město, HranicezavřenoNáměstí 8. května 1850, Hranice I-Město, HranicezavřenoKomenského 374, Hranice I-Město, HranicezavřenoHromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Nová 1454, Hranice I-Město, HranicezavřenoNáměstí 8. května 1850, Hranice I-Město, HranicezavřenoKomenského 374, Hranice I-Město, HranicezavřenoHromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Náměstí 8. května 1850, Hranice I-Město, HranicezavřenoKomenského 374, Hranice I-Město, HranicezavřenoHromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Komenského 374, Hranice I-Město, HranicezavřenoHromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Hromůvka 1544, Hranice I-Město, HranicezavřenoStruhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Struhlovsko 300, Hranice I-Město, HranicezavřenoTřída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Třída Československé armády 184, Hranice I-Město, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
