Hledat firmy v obci Hranice, část obce Hranice IV-Drahotuše
Živé firmy v obci Hranice, část obce Hranice IV-Drahotuše 64 firem
Nám. Osvobození 6, Hranice IV-Drahotuše, HraniceHranická 353, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoRybářská 381, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNám. Osvobození 6, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 351, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 581, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 561, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 581, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 104, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 157, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranice IV-Drahotuše č. 99, HranicezavřenoLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Hranická 353, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoRybářská 381, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNám. Osvobození 6, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 351, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 581, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 561, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 581, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 104, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 157, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranice IV-Drahotuše č. 99, HranicezavřenoLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Rybářská 381, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNám. Osvobození 6, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 351, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 581, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 561, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 581, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 104, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 157, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranice IV-Drahotuše č. 99, HranicezavřenoLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Nám. Osvobození 6, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 351, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 581, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 561, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 581, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 104, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 157, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranice IV-Drahotuše č. 99, HranicezavřenoLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Lipnická 351, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 581, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 561, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 581, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 104, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 157, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranice IV-Drahotuše č. 99, HranicezavřenoLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Hranická 581, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 561, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 581, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 104, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 157, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranice IV-Drahotuše č. 99, HranicezavřenoLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Lipnická 561, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 581, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 104, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 157, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranice IV-Drahotuše č. 99, HranicezavřenoLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Hranická 581, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 104, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 157, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranice IV-Drahotuše č. 99, HranicezavřenoLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Hranická 104, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoLipnická 157, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranice IV-Drahotuše č. 99, HranicezavřenoLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Lipnická 157, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranice IV-Drahotuše č. 99, HranicezavřenoLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Hranice IV-Drahotuše č. 99, HranicezavřenoLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Lipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Nám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
K Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Zahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinLipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Lipnická 36, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoHranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Hranická 350, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoStruhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Struhlovsko 218, Hranice IV-Drahotuše, HranicezavřenoMlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Mlýnská 520, Hranice IV-Drahotuše, Hranicezavřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
MĚSTO Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
