Hošťálková

Od 16. století v souvislosti se vzrůstem obyvatelstva dochází ke snahám o rozšíření orné půdy na úkor lesů, které náležely vrchnosti. Tento proces trval do 18. stol., je znám jako pasekářská kolonizace. Jejím důsledkem byl vznik rozptýleného pasekářského osídlení, které je typické i pro Hošťálkovou.

Kromě pasekářské kolonizace dochází na vsetínsku od 16. stol. k procesu zvaném valašská kolonizace. Její podstatou bylo využití lesů, tehdy většinou listnatých k chovu koz a ovcí. Termín "Valach" přitom označoval čeleď zaměstnanou při chovu tohoto dobytka. V řeči panských úředníků znamenalo slovo valach tolik co rebel, nespokojenec a odbojný živel. Mnoho cenných údajů o životě poddaných valachů na přelomu 16. a 17. stol. poskytuje gruntovní kniha v Hošťálkové založená v roce 1609.

V roce 1678 byla pro zadluženost vsetínského panství Hošťálková předána věřitelům a stala se samostatným panstvím. Julius Karel Podstatský z Prusoinovic byl jeho prvním majitelem. Když v roce 1707 rod Podstatských panství prodával, byl zde nově postavený vrchnostenský dvůr, pivovar, šenk, palírna a dva mlýny.

V roce 1777 - 1781 se poddaní z Hošťálkové významnou měrou podíleli na revolučním hnutí valašských evangelíků, které posléze vyústilo ve vydání Tolerančního patentu. V roce 1829 - 1831 byl v Hošťálkové postaven i nový evangelický kostel. Katolický kostel je staršího data, byl postaven v roce 1798. V roce 1769 byla v Hošťálkové zřízena škola.

Všechna půda v Hošťálkové s vyjímkou údolí byla v roce 1834 charakterizována jako neúrodná. Pro obživu obyvatel měla velký význam těžba a doprava dřeva. Dřevo bylo na povozech dopravováno do Jablůnky a odtud při vyšším stavu vody, hlavně na jaře a na podzim splavováno po Bečvě do rovinatých oblastí Moravy.

V roce 1842 - 1844 si nechal majitel panství hrabě Frydrych Chorynský z Ledské postavit zámek v empírovém stylu, kde posléze přestěhoval i správu panství.