Hluchov

Roku 1385 dostal Hluchov od pánů z Konice Jarek z Hluchova za vojenské služby. Ten později přikoupil dvůr v Pěnčíně , a tak se stal svobodným pánem z Hluchova a Pěnčína. Po něm pak vlastnili hluchovský dvůr páni Švábenští ze Švábenic asi do roku 1527. Po nich pak páni z Perštejna a ze Šarova. V roce 1583 uvádí se hluchovský dvůr s pivovarem. V dalších letech se na panství hluchovském vystřídalo ještě mnoho majitelů, proto vzpomenu jen ty nejznámější. V roce 1686 František Ferdinand rytíř z Kukländeru, v roce 1733 František Pavel rytíř z Gugenbergu, 1759 Josef rytíř z Scherfenbergu, 1789 Josef Hrabě z Wallis, 1795 kupuje panství hluchovské ředitel moravských desek zemských Karel Motegl z Reichenfeldu. 1813 František rytíř z Weisenburku, 1852 August hrabě Sylva Taroucca. Po něm pak privilegovaná akciová společnost drahanovského cukrovaru. Hluchovský dvůr byl vždy zemědělskou usedlostí, ale měl v minulosti také svůj význam hospodářský. Kromě již zmíněného pivovaru byl zde též lihovar a v neposlední řadě nutno vzpomenout, že zde byl vybudován první cukrovar na Moravě.

Pro porovnání v roce 1834 žilo v obci 439 osob v 70 domech, na přelomu století 19 to bylo 540 osob v 97 domech. Rekordního počtu obyvatel dosáhla obec Hluchov v roce 1930, kdy ve 109 domech žilo 599 osob. V roce 1950 - 450 osob a k dnešnímu dni má obec Hluchov 330 obyvatel.

Pro vzdělání si hluchovští občané museli na základě rozhodnutí z 20. 10. 1788 docházet do farní školy v Čechách pod Kosířem, od roku 1817 byl do Hluchova vysílán učitelský pomocník z Čech Tomáš Surma. Poté byla v Hluchově zřízena národní škola střídavě jednotřídní nebo dvojtřídní. Měšťanskou školu navštěvovali žáci v Kostelci nebo Přemyslovicích. V roce 1975 byla pak národní škola v Hluchově zrušena. V dnešní době je z budovy školy zřízena mateřská škola.