Hevlín

Německé jméno Höflein znamená česky dvoreček. Z pověstí se traduje, že oblast kolem Hevlína bývala v jarních měsících zaplavována vodou z četných ramen řeky Dyje. Obyvatelstvo se proto v prostoru dnešní obce nezdržovalo. Když voda opadla, pracovali zde lidé na bahnem na bahnem prohnojených úrodných polích a po práci se vraceli do svých příbytků za Černou strouhou (na návrší za cihelnou). Dodnes se v těchto místech (zvaných Schwarzbach) nachází množství střepů z pálených hliněných nádob.

Někteří rolníci si v prostoru dnešní obce v sušších letech stavěli provizorní chatrče, sloužící jako přístřešky před nepohodou. V letním období v nich přebývali. Tak vznikl dvoreček. Po částečné regulaci Dyje, kdy se nebezpečí záplav zmírnilo, přesunuli se obyvatelé z návrší Schwarzbachu do prostoru Hevlína natrvalo. Název Höflein již obci zůstal.

Ze skutečnosti, že v obci působil již v této době rychtář, (na rozdíl od obcí slovanských), lze usuzovat, že Hevlín byl německého založení. V této době zemské hranice neměly ještě pevné zakotvení. Osídlování jižní Moravy v poslední čtvrtině 11. století se přimykalo těsně na rakouské hranice, tedy na městečko Láva.

Vznik obce Höflein lze datovat těsně kolem roku 1100. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 se začalo opět používat českého pojmenování Hevlín, vzniklého na základě podobnosti s názvem obce na listině z roku 1282 (Houelin). Tohoto názvu používali slovanští osídlenci prakticky už od středověku. Až do roku 1965 se užívalo názvu Hevlín nad Dyjí. Poněvadž však více Hevlínů v českých zemích není, přídomku nad Dyjí se už neužívá.