Hledat firmy v obci Lhota, ulice Fučíkova
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 1 667 firem

Jeremiášova 1283/18, Stodůlky, Praha21,83 km

Hábova 2345/7, Stodůlky, Praha21,88 km

Vlastina 500/19, Liboc, Praha21,91 km

Hájčí 2647/9, Stodůlky, Praha21,97 km

U Prioru 884/4, Ruzyně, Praha22,02 km

Severní 334, Ořech22,02 km

U Prioru ul., Ruzyně, Praha22,06 km

Statenická 732, Velké Přílepy22,10 km

U silnice 949/11, Ruzyně, Praha22,14 km

K Vypichu 549, Zlonice22,16 km

Hostinského 1533/4, Stodůlky, Praha22,18 km

Jeremiášova 1249/7, Stodůlky, Praha22,30 km

Zličínská 388/3, Ruzyně, Praha22,34 km

Krupá č. 20122,41 km

Březová č. 10222,42 km

Libocká 148/66, Liboc, Praha22,43 km

Hasičů 46/3, Řeporyje, Praha22,44 km

Běleč č. 272, Liteň22,44 km

Lichoceves 1, Velké Přílepy22,45 km

Mládí 135, Stodůlky, Praha22,51 km

Historie obce Lhota celá historie

Doklad o nejstarším osídlení lhoteckého katastru poskytuje skupina pravěkých mohyl z období mladší doby bronzové, patřící k okruhu jihočeské kultury mohylové. Jejich archeologický výzkum prováděný ve dvacátých letech Albínem Stockým poskytl nálezy keramiky a bronzových zbraní a nástrojů. Tyto předměty byly uloženy v Národním muzeu v Praze, které archeologický výzkum organizovalo. Samotný vznik obce nepochybně spadá do období vnitřní kolonizace Čech ve druhé polovině 13. století, které je archeologicky dobře sledovatelné v nejbližším okolí. Zřejmě bezprostředně s ním souvisí i zánik předlokačních osídlení v bratronické cihelně a bělečské višňovce.

První písemné zprávy o Lhotě pocházejí z druhé poloviny 14.století, asi z období kolem roku 1378 v souvislosti s majetkovými právy faráře kostela sv. Mikuláše na Starém Městě Dětleba Stormera a kaplana téhož kostela Přibyslava. Po smrti Dětleba a Přibyslava v roce 1384 byly jejich statky prohlášeny za královskou odúmrť, avšak farář Jan a kaplani od sv. Mikuláše prokazovali nárok kostela na dědinu Lhota s platem 24 kop. Králem Václavem IV. bylo jejich nároku vyhověno. Lhota je v těchto pramenech označována za Lhotu Zlivou, tento starobylý název si do nedávné minulosti zachoval Zlivský mlýn na potoce Vyskyta (zvaný též Zlivský potok) v katastru sousední obce Žilina. Během husitských válek připadla Lhota ke Křivoklátu a po válkách se stala součástí křivoklátského panství. Král Ferdinand I. obec zastavil spolu s dalšími v roce 1558 Janovi Bořitovi z Martinic, majiteli sousedního smečenského panství, kterému tento majetek zpětně vyplatil v roce 1566. V tomto roce bylo ve Lhotě 11 osedlých a svobodná krčma. Držiteli majetku ve Lhotě byli během 16.století i příslušníci panského stavu. Roku 1591 koupil statky ve Lhotě Diviš z Michalovic a na Ervěnicích od Víta Truského a Jakuba Zahrádky, aby část z nich v následujícím roce prodal Petru Petříkovi. I během 17.století byli vlastníky ve Lhotě příslušníci drobné šlechty. Najdeme mezi nimi např. Mikuláše Parise z Reinswaldu, Václava Kohouta z Lichtenfeldu, Adama Čejku z Olbramovic, Jana Fridricha rytíře Rožovského, Jana Václava Popela rytíře z Vesce a další. Během třicetileté války bylo ve Lhotě spáleno pět statků, a tak obec měla v roce 1651 jen 15 obyvatel, v roce 1671 zde již žilo 51 lidí. V roce 1658 bylo celé křivoklátské panství i s Lhotou zastaveno císařem Leopoldem I. na tři roky Janu Adolfu Schwarzenberkovi. Tentýž císař pak panství v roce 1685 prodal Arnoštovi Josefu z Valdštejna. Sňatkem jeho vnučky Marie Anny v roce 1723 s Josefem Vilémem z Fürstenberka, dědičky panství po svém otci Janu Josefu z Valdštejna, přechází tento majetek na dlouhá léta pod fürstenberskou správu.

Dějiny Lhoty jsou tak na dlouhá léta spjaty s dějinami Křivoklátska, které na své důkladné historické zhodnocení, zejména z hlediska správy, sociálního a demografického vývoje i rozvoje ekonomického teprve čekají. Obyvatelstvo Lhoty je v té době spjato zejména se zemědělskou a lesní výrobou, spojenou i s drobnou řemeslnou prací. Novodobé dějiny Lhoty jsou spojeny zejména s rozvojem hornictví a hutnictví na Kladensku, úzce souvisejícího s dělnickým a národnostním hnutím. Na konci 19.století vzniká v obci řada spolků:

•roku 1882 založen nejstarší spolek v obci - Sbor dobrovolných hasičů

•roku 1897 byl založen Dělnický vzdělávací a podporující spolek VLAST

•roku 1909 Hospodářská besídka

•roku 1907 Klub cyklistů

•roku 1910 Dělnická tělocvičná jednota

•roku 1911 Tělocvičná jednota Sokol

Lhotecké děti mohly od školního roku 1888 navštěvovat školu v Žilině, která byla postavena na náklady obou obcí, dříve musely chodit do vzdálené obce Družce. Dějiny Lhoty po první světové válce, které zaplatili svoji daň i lhotečtí občané, jsou již spjaty s vývojem v samostatné Československé republice.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.