Hledat firmy v obci Lhota, ulice Fučíkova
Nabídka práce v okolí 30 km 1 669 firem
Žižice č. 3120,20 km
K Sídlišti 80, Tmaň20,20 km
Na Sekyře 1765, Rakovník II, Rakovník20,23 km
Husovo náměstí 114, Rakovník I, Rakovník20,28 km
Husovo náměstí 22, Rakovník I, Rakovník20,30 km
Husovo náměstí 27, Rakovník I, Rakovník20,35 km
Husovo náměstí 27, Rakovník I, Rakovník20,35 km
Na Sekyře 166, Rakovník II, Rakovník20,39 km
Sárská 124/7, Třebonice, Praha20,46 km
Ringhofferova 115/1, Třebonice, Praha20,48 km
Rakovnická 354, Lišany20,50 km
Lubenská 2013, Rakovník II, Rakovník20,53 km
Ottova 402, Rakovník II, Rakovník20,56 km
Třebonice č. 119, Praha20,58 km
Čs. legií 1875, Rakovník II, Rakovník20,60 km
Lubenská 1588, Rakovník II, Rakovník20,61 km
Čs. armády 664, Zdice20,62 km
Do Blatin 373/5, Zličín, Praha20,67 km
Skandinávská 144/25, Třebonice, Praha20,67 km
Poučník 345, Karlštejn20,68 km
Historie obce Lhota celá historie
Doklad o nejstarším osídlení lhoteckého katastru poskytuje skupina pravěkých mohyl z období mladší doby bronzové, patřící k okruhu jihočeské kultury mohylové. Jejich archeologický výzkum prováděný ve dvacátých letech Albínem Stockým poskytl nálezy keramiky a bronzových zbraní a nástrojů. Tyto předměty byly uloženy v Národním muzeu v Praze, které archeologický výzkum organizovalo. Samotný vznik obce nepochybně spadá do období vnitřní kolonizace Čech ve druhé polovině 13. století, které je archeologicky dobře sledovatelné v nejbližším okolí. Zřejmě bezprostředně s ním souvisí i zánik předlokačních osídlení v bratronické cihelně a bělečské višňovce.
První písemné zprávy o Lhotě pocházejí z druhé poloviny 14.století, asi z období kolem roku 1378 v souvislosti s majetkovými právy faráře kostela sv. Mikuláše na Starém Městě Dětleba Stormera a kaplana téhož kostela Přibyslava. Po smrti Dětleba a Přibyslava v roce 1384 byly jejich statky prohlášeny za královskou odúmrť, avšak farář Jan a kaplani od sv. Mikuláše prokazovali nárok kostela na dědinu Lhota s platem 24 kop. Králem Václavem IV. bylo jejich nároku vyhověno. Lhota je v těchto pramenech označována za Lhotu Zlivou, tento starobylý název si do nedávné minulosti zachoval Zlivský mlýn na potoce Vyskyta (zvaný též Zlivský potok) v katastru sousední obce Žilina. Během husitských válek připadla Lhota ke Křivoklátu a po válkách se stala součástí křivoklátského panství. Král Ferdinand I. obec zastavil spolu s dalšími v roce 1558 Janovi Bořitovi z Martinic, majiteli sousedního smečenského panství, kterému tento majetek zpětně vyplatil v roce 1566. V tomto roce bylo ve Lhotě 11 osedlých a svobodná krčma. Držiteli majetku ve Lhotě byli během 16.století i příslušníci panského stavu. Roku 1591 koupil statky ve Lhotě Diviš z Michalovic a na Ervěnicích od Víta Truského a Jakuba Zahrádky, aby část z nich v následujícím roce prodal Petru Petříkovi. I během 17.století byli vlastníky ve Lhotě příslušníci drobné šlechty. Najdeme mezi nimi např. Mikuláše Parise z Reinswaldu, Václava Kohouta z Lichtenfeldu, Adama Čejku z Olbramovic, Jana Fridricha rytíře Rožovského, Jana Václava Popela rytíře z Vesce a další. Během třicetileté války bylo ve Lhotě spáleno pět statků, a tak obec měla v roce 1651 jen 15 obyvatel, v roce 1671 zde již žilo 51 lidí. V roce 1658 bylo celé křivoklátské panství i s Lhotou zastaveno císařem Leopoldem I. na tři roky Janu Adolfu Schwarzenberkovi. Tentýž císař pak panství v roce 1685 prodal Arnoštovi Josefu z Valdštejna. Sňatkem jeho vnučky Marie Anny v roce 1723 s Josefem Vilémem z Fürstenberka, dědičky panství po svém otci Janu Josefu z Valdštejna, přechází tento majetek na dlouhá léta pod fürstenberskou správu.
Dějiny Lhoty jsou tak na dlouhá léta spjaty s dějinami Křivoklátska, které na své důkladné historické zhodnocení, zejména z hlediska správy, sociálního a demografického vývoje i rozvoje ekonomického teprve čekají. Obyvatelstvo Lhoty je v té době spjato zejména se zemědělskou a lesní výrobou, spojenou i s drobnou řemeslnou prací. Novodobé dějiny Lhoty jsou spojeny zejména s rozvojem hornictví a hutnictví na Kladensku, úzce souvisejícího s dělnickým a národnostním hnutím. Na konci 19.století vzniká v obci řada spolků:
•roku 1882 založen nejstarší spolek v obci - Sbor dobrovolných hasičů
•roku 1897 byl založen Dělnický vzdělávací a podporující spolek VLAST
•roku 1909 Hospodářská besídka
•roku 1907 Klub cyklistů
•roku 1910 Dělnická tělocvičná jednota
•roku 1911 Tělocvičná jednota Sokol
Lhotecké děti mohly od školního roku 1888 navštěvovat školu v Žilině, která byla postavena na náklady obou obcí, dříve musely chodit do vzdálené obce Družce. Dějiny Lhoty po první světové válce, které zaplatili svoji daň i lhotečtí občané, jsou již spjaty s vývojem v samostatné Československé republice.
Demografické údaje
Obec Lhota
Požárníků 180, Lhota, 27301, Kamenné Žehrovice
Osoby
- p. Nedvědová Věra, starosta
Kontakty
- 312 659 129
- obec@lhotaukladna.cz
- www.lhotaukladna.cz
Vlajka
