Želešice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládají se nedaleko města Modřice, na okraji Dyjsko-svrateckého úvalu. Žije zde přibližně 1 900 obyvatel.

Hledat firmy v obci Želešice, ulice Farní
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 932 firem

Němčičky č. 27026,18 km

Mrštíkova 356, Tišnov26,41 km

Hlavní 42, Šakvice26,42 km

Trnec 1734, Tišnov26,49 km

Rudice č. 25026,54 km

Edvarda Beneše 246/6, Blansko26,55 km

Brněnská 2430/21b, Blansko26,61 km

Starovičky č. 27126,68 km

Na Brankách 2290/3, Blansko27,00 km

Hybešova 584/53, Blansko27,01 km

Hybešova 584/53, Blansko27,01 km

Nádražní 458/8, Miroslav27,22 km

Svitavská 500/7, Blansko27,26 km

nám. Míru 1620/3, Blansko27,26 km

Kostelní 222/41, Miroslav27,35 km

Brněnská 523/28, Miroslav27,39 km

Rožmitálova 381/32, Blansko27,40 km

Rožmitálova 1813/7, Blansko27,50 km

Wanklovo nám. 1395/1, Blansko27,50 km

Všechovice č. 1727,50 km

Historie obce Želešice celá historie

V diplomatáři Českého království Gustava Friedricha "Codex diplomaticuset epistolarius regni Bohemiae" (CDB), který byl vydán v roce 1912 je na stranách 315 - 319 přepsána s pořadovým číslem 320 latinská listina krále Přemysla Otakara I. Ze 7. listopadu 1228, v níž se poprvé objevují Želešice.

K ozřejmění historické události uveďme následující stručný historický exkurs:

Nejstarší dějiny Želešic jsou nedílně spjaty s e vznikem ženského cisterciáckého kláštera "Údolí Mariino" v Oslavanech. Ve 12. století byl majitelem Oslavan jakýsi pan Ivan, jehož syn Štěpán prodal Oslavany roku 1197 klášteru třebíčskému. Dne 12. června vyměnila Heilvida ze Znojma s třebíčským klášterem své dědiny Horku, Hartlebice A Kosoviceza útulný a skrytý koutek Oslavany a zřídila zde ženský cisterciácký klášter. Zakladatelka darovala klášteru do začátku například vsi Martinice a Přibyslavice a dvanáct vinic, dále čtyři lány u Oslavan a vinice u Ivančic.

Klášter byl slavnostně vysvěcen v roce 1228 za přítomnosti krále Přemysla Otakara I., královny Konstancie, syna Přemysla jiných urozených pánů. Při této příležitosti byla králem vydána listina, která potvrzovala existenci kláštera a jeho privilegia. Tímto právním aktem panovník osvobodil klášter od zaměpanských povinností a obdařil jej výsadami, jakých užíval klášter velehradský a také právem útrpným a ordalií (pozn.). Duchovním správcem měl být navždy opat velehradský. V listině se pak jmenují vsi, které byly při té příležitosti darovány oslavanskému klášteru a to Hnánice, Martinice, Ledkovice, Babice u Rosic, Želešice, Milíkovice, Všechovice, vinice v Louce, patronátní právo ve Sloupě u Jaroslavic a v Brně u sv. Jakuba.

Originál listiny se nedochoval. Její přepis obsahuje konfirmační listina českého krále Václava I., která byla vydána ve Znojmě již 7. srpna 1232 a dnes je patrně uložena v Archivu města Brna na Dominikánském náměstí. Další přepis listiny je z roku 1712 a ta je uložena v Národním muzeu v Praze. Z 18. století také pochází další dvě kopie listiny, které jsou uloženy ve fondu rajhradského benediktinského kláštera v Moravském zemském archivu v Brně na Žerotínově náměstí.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.