Frýdek-Místek

Moravská část regionu trpěla vnitřními zápasy probíhajícími po smrti Václava III. Většina území byla tehdy biskupskými lény. V domácích válkách koncem 14. století byl Friedeberg zničen. Bylo založeno městečko pod názvem Newenstetil (Nové Městko nebo Místko). V roce 1402 byl Místek připojen spolu s celým panstvím k Těšínsku. V 16. století se spojené frýdecko-místecké panství stalo předmětem sporů, protože místecké části hrozilo definitivní odtržení od Moravy a připojení k Těšínsku. Situace se vyřešila v roce 1581, kdy biskup Stanislav Pavlovský koupil Místecko i Frýdecko, jehož majitelem do té doby byl Jiří z Lohova. O tři roky později biskup Pavlovský odprodal frýdecké panství Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna a Místecko připojil k hukvaldskému panství, jehož součástí zůstalo až do roku 1850.

Frýdecko-místecké panství představovalo již v roce 1580 celkem 22 obcí s 681 usedlostmi. Z toho dvě města Frýdek a Místek měla 267 usedlostí, z nichž samotný Frýdek měl jich 163. Byl sídlem majitele panství, měl právo mýta, právo mílové a další, mezi řemesly převažovalo soukenictví. Místek měl více ráz zemědělský. Obchodování solí a dobytkem bylo přínosné pro obě města, podobně i zpracování dřeva a rybníkářství. Oběma městům se nevyhnuly ničivé požáry, morové epidemie i válečné útrapy. Obyvatelstvo trpělo rostoucími robotními povinnosti. Protifeudální odpor vedl i ke zbojnictví. Neposlušný syn janovického fojta Ondráš, který roku 1715 našel smrt z rukou svých druhů ve sviadnovské hospodě, se stal legendární postavou zdejšího regionu spjatou s lidovým odporem proti Pražmům. Po nich vlastnili Frýdecko až do doby vzniku republiky Habsburkové.

Rozvoj průmyslu a spolková činnost:

V 19. století jsou zakládány ve Frýdku i v Místku textilní továrny (J. Munk a synové – 1832, Landsberger – 1860, bratři Neumannové – 1868, Lemberger – 1893), od roku 1833 píše svou historii Karlova huť v Lískovci, nynější a. s. Válcovny plechu Frýdek-Místek. Textilní výroba a železářství zaujaly v příštím století stěžejní postavení v rozvíjejícím se průmyslu celého regionu. Průmysl ovlivnil rozvoj peněžnictví, výstavbu nových domů, financování veřejně prospěšných budov i zakládání spolků. Zvláštní postavení mezi nimi zaujímala Matice místecká. Zasloužila se o otevření českého gymnázia v roce 1895 a o výstavbu Národního domu. Také ve Frýdku usilovalo české obyvatelstvo v čele s učiteli a buditeli o oživení českého národního života. Národnostní podmínky tu však byly složitější než v Místku, spolkový život se soustředil především do Sokola.

14. březen 1939 v Místku:

Doba okupace a období II. světové války přinesly dvě události, které se významně zapsaly do historie města. V úterý 14. března 1939 německá armáda začala obsazovat Ostravsko. Také k Místku se řítili příslušníci wehrmachtu a členové polního četnictva. Když před bránou někdejší Czajankovy textilní továrny, kde byla kasárna 3. praporu 8. pěšího pluku, zastavili Němci, strážný několikrát vystřelil a zalarmoval ostatní vojáky. Kapitán Pavlík, zastupující velitel, dal pokyn k obraně. Přestože mnohonásobné přesile čelili převážně nováčci, ozbrojený odpor v Místku zůstal navždy zapsán jako ojedinělý v tehdejší okleštěné Česko-Slovenské republice.

Sloučení měst Frýdku a Místku:

Dvě samostatná města Frýdek a Místek psala svou vlastní historii do 1. ledna 1943. Mocí nacistických úředníků byla obě města k témuž dni sloučena v jeden celek s názvem Frýdek. Diskuse občanů i úředních orgánů ohledně pojmenování města po osvobození v roce 1945 byly definitivně uzavřeny rozhodnutím ministerstva vnitra o stanovení úředního názvu města Frýdek-Místek s platností od 1. ledna 1955.

Změny průmyslového zázemí města:

Průmysl reprezentovaný někdejšími státními podniky Slezan a Válcovny plechu v posledních letech doznal výrazných změn. Tito největší zaměstnavatelé ještě v roce 1990 zaměstnávali asi 8 000 zaměstnanců, kteří sem přijížděli z širokého regionu, i ze Slovenska. Začátkem roku 2004 zaměstnávala a. s. Slezan Frýdek-Místek ve všech svých provozech v ČR 1 699 zaměstnanců, z toho ve Frýdku-Místku 1 021 zaměstnanců. Ve stejné době měly Válcovny plechu, a. s., Frýdek-Místek celkem 963 zaměstnanců. Kromě těchto zmíněných firem jsou v posledních letech většími zaměstnavateli na území města např. Lesostavby, a. s., Hutní projekt, a. s., ČSAD, a. s, BLANCO CZ, s. r. o. V minulosti byly významnými zaměstnavateli okolní doly. Rozvoj hornictví přinášel s novými pracovními příležitostmi i růst počtu obyvatel našeho města. V roce 1970 zde žilo téměř 44 000 osob. O 10 let později to bylo již přes 56 000 a v roce 1991 přes 65 000 obyvatel. Poslední sčítání z roku 2001 zaznamenalo 61 400 bydlících osob ve Frýdku-Místku včetně jeho okrajových částí.