Džbánice

Džbánice se poprvé připomínají v písemné zprávě z roku 1253, kdy byly nově vysvěcenému kostelu v Trstěnicích dány desátky ze Džbánic.

Džbánice byly původně rozděleny na několik dílů, které náležely různým majitelům. Větší díl získal před rokem 1361 Budislav z Našiměřic. Vlastnil zde vinohrady, horenské právo, 3 lány, dvorec, ovocnou zahradu , les a vinný desátek. Toto zboží prodal roku 1377 augustiniánům z kláštera sv. Kříže v Litomyšli. Řeholníci toho roku získali od olomouckého biskupa také desátek ze vsi. Roku 1381 augustiniáni toto zboží prodali Bohuňkovi z Trstenic a Filipovi ze Svojanova, vlastníkům sousedních Trtěnic. Trstenické vrchnosti patřily Džbánice až do konce 16. století, kdy jsou s Trstenicemi připojeny k panství ve Višňové.

Část vesnice bývala v rukou místní nepříliš zámožné šlechty. Roku 1350 se připomínáDětřich ze Džbánic a 1411 - 1415 Zdeněk ze Džbánic. Tato drobná držba se udržela, neboť ještě v roce 1535 zde byly dva svobodné dvory ve vlastnictví dvořáků Jana Plichty a Jana ze Džbánic.

Džbánice velmi utrpěly během třicetileté války. Několik desetiletí po ukončení tohoto konfliktu byla vesnice zcela pustá. Obnova probíhala obtížně a ještě v roce 1749 nebyla polovina usedlostí osazena.

Zdejší šlechtické sídlo - tvrz, se připomíná pouze jedenkrát v roce 1629 při prodeji Džbánic. Doba vzniku ani přesná poloha není známa. Zbytky tvrze jsou pravděpodobně v zástavbě současného hospodářského dvora.

Uprostřed obce stojí kaple sv. Gottharda vystavěná v roce 1846.

Během 2. světové války se zde ve sklepě domu č. p. 60 skrývala manželka generála Ludvíka Svobody a její dcera Zoe.