Želešice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládají se nedaleko města Modřice, na okraji Dyjsko-svrateckého úvalu. Žije zde přibližně 1 900 obyvatel.

Hledat firmy v obci Želešice, ulice Družstevní
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 709 firem

Brněnská 343/25, Blansko26,41 km

Rudice č. 25026,52 km

Edvarda Beneše 246/6, Blansko26,52 km

Brněnská 1748/21b, Blansko26,59 km

Starovičky č. 27126,71 km

Němčičky č. 9626,87 km

Na Brankách 1563/4, Blansko26,94 km

Mahenova 1220/13, Blansko26,95 km

Masarykova 1355/12, Blansko26,96 km

Na Brankách 2290/3, Blansko26,98 km

Novomlýnská 476, Šakvice27,07 km

Masarykova 403/9, Blansko27,10 km

Svitavská 500/7, Blansko27,23 km

nám. Míru 1620/3, Blansko27,24 km

Nádražní 458/8, Miroslav27,24 km

Sadová 149/2, Blansko27,35 km

U Střelnice 366, Tišnov27,37 km

Smetanova 299/4, Blansko27,37 km

Pavlov27,42 km

U Svratky 962, Tišnov27,46 km

Historie obce Želešice celá historie

V diplomatáři Českého království Gustava Friedricha "Codex diplomaticuset epistolarius regni Bohemiae" (CDB), který byl vydán v roce 1912 je na stranách 315 - 319 přepsána s pořadovým číslem 320 latinská listina krále Přemysla Otakara I. Ze 7. listopadu 1228, v níž se poprvé objevují Želešice.

K ozřejmění historické události uveďme následující stručný historický exkurs:

Nejstarší dějiny Želešic jsou nedílně spjaty s e vznikem ženského cisterciáckého kláštera "Údolí Mariino" v Oslavanech. Ve 12. století byl majitelem Oslavan jakýsi pan Ivan, jehož syn Štěpán prodal Oslavany roku 1197 klášteru třebíčskému. Dne 12. června vyměnila Heilvida ze Znojma s třebíčským klášterem své dědiny Horku, Hartlebice A Kosoviceza útulný a skrytý koutek Oslavany a zřídila zde ženský cisterciácký klášter. Zakladatelka darovala klášteru do začátku například vsi Martinice a Přibyslavice a dvanáct vinic, dále čtyři lány u Oslavan a vinice u Ivančic.

Klášter byl slavnostně vysvěcen v roce 1228 za přítomnosti krále Přemysla Otakara I., královny Konstancie, syna Přemysla jiných urozených pánů. Při této příležitosti byla králem vydána listina, která potvrzovala existenci kláštera a jeho privilegia. Tímto právním aktem panovník osvobodil klášter od zaměpanských povinností a obdařil jej výsadami, jakých užíval klášter velehradský a také právem útrpným a ordalií (pozn.). Duchovním správcem měl být navždy opat velehradský. V listině se pak jmenují vsi, které byly při té příležitosti darovány oslavanskému klášteru a to Hnánice, Martinice, Ledkovice, Babice u Rosic, Želešice, Milíkovice, Všechovice, vinice v Louce, patronátní právo ve Sloupě u Jaroslavic a v Brně u sv. Jakuba.

Originál listiny se nedochoval. Její přepis obsahuje konfirmační listina českého krále Václava I., která byla vydána ve Znojmě již 7. srpna 1232 a dnes je patrně uložena v Archivu města Brna na Dominikánském náměstí. Další přepis listiny je z roku 1712 a ta je uložena v Národním muzeu v Praze. Z 18. století také pochází další dvě kopie listiny, které jsou uloženy ve fondu rajhradského benediktinského kláštera v Moravském zemském archivu v Brně na Žerotínově náměstí.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.