Hledat firmy v obci Drnovice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 338 firem

Zborovecká 1193/10, Blansko13,19 km

Knínice č. 33813,31 km

Sloupečník, Blansko13,37 km

Mlýnská 624/17, Blansko13,60 km

Mlýnská 1828/15, Blansko13,60 km

nám. Svobody 1711/8b, Blansko13,71 km

Rožmitálova 1813/7, Blansko13,96 km

Seifertova 545/1, Blansko13,99 km

Smetanova 299/4, Blansko14,12 km

Svitavská 500/7, Blansko14,20 km

Na Brankách 2290/3, Blansko14,30 km

Na Brankách 1563/4, Blansko14,34 km

Pod Sanatorkou 2363/3, Blansko14,49 km

Masarykova 403/9, Blansko14,51 km

nám. Míru 1620/3, Blansko14,52 km

Mahenova 1220/13, Blansko14,69 km

Brněnská 1748/21b, Blansko14,72 km

Nedvědice č. 39914,91 km

Brněnská 343/25, Blansko14,98 km

Edvarda Beneše 246/6, Blansko15,04 km

Historie obce Drnovice celá historie

Kdy byly Drnovice přesně založeny, není známo. Drnovická školní kronika z roku 1881 uvádí, že první písemná zpráva o obci pochází z roku 1131. Tento údaj pochází ze seznamu statků olomouckého biskupství pořízeného olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem téhož roku. O tento údaj se rovněž opírají i Drnovice na Vyškovsku. Z roku 1252 existuje zmínka o jakémsi Mikuláši z Drnovic v jednom rukopise žďárského kláštera. Drnovická školní kronika z roku 1881 cituje blíže neurčený pramen, podle kterého praotcem pánů z Drnovic byl jistý Mikuláš, jeden ze synů rakouského hraběte Gerharda z Bernegu. Starší bratr Mikuláše Kuno založil podle tohoto pramene Kunštát a rod pánů z Kunštátu. Pro tuto tézi svědčí, že erby pánů z Kunštátu a pánů z Drnovic jsou téměř totožné. První písemná zpráva o existenci osady pochází z roku 1353 a je spjata s postavou Jindřicha z Drnovic (historicky doloženého v letech 1353 - 1368). Rod pánů z Drnovic, píšící se po vsi a tvrzi (hist. doložené v roce 1391) zůstal spjat s dějinami Drnovic až do poloviny 16. století ačkoli od poloviny 15. století se hlavním a nejvýznamnějším sídlem pánů z Drnovic stává Rájec.

Roku 1508 vstupuje do dějin nejvýzamnější osoba drnovického rodu Ctibor, který ve své době představoval výraznou osobnost a je znám jako tvůrce právnického spisu Kniha drnovská a tím, že v roce 1535 byl členem komise na sněmu ve Znojmě, který připravoval nové zemské zřízení pro Markrabství moravské Ctibor z Drnovic nechal v roce 1526 přestavět původní kapli na kostel.

Posledním mužským výhonkem tohoto starobylého a kdysi významného šlechtického rodu byl Jan z Drnovic, který zemřel v roce 1619. Z dalších šlechtických majitelů Drnovic je třeba jmenovat rodinu rytířů Piati, kteří se rovněž psali po Drnovicích (1745 - 1811). 25. února 1811 přešel veškerý majetek na hraběnku Antonii Dubskou, rozenou Piati z Drnovic a až do roku 1945 vlastnili Drnovice hrabata Dubští z Třebomyslic, sídlící na nedalekém zámku v Lysicích. Posledním majitelem Drnovic byl hrabě Albert Dubský, který v roce 1945 emigroval do zahraničí.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.