Dříteň

První písemná zmínka o obci Dříteň pochází z r. 1432. jedná se tedy o sídlo poměrně staré, typicky zemědělské, formované staletým vývojem. Dříteň patřila panství hlubockému. Na místě vyhořelé tvrze byl vystavěn v r. 1669 - 74 Ant. de Maggim jednopatrový barokní zámek s hospodářskými budovami. Upraven byl ve druhé polovině 18.stol. dominantou obce je centrální barokní kostel sv. Dismase zr. 1691, postavený na místě staršího kostelíka. Přestavěn byl vletech 1740 - 60, snovorománskou předsíní a úpravy vnitřku proběhly v 19.stol. dalšími památkami jsou socha sv. Jana Nepomuckého stojící před zámkem (dříve na náměstí) z roku 1757, kovárna zr. 1855 je přízemní, dvouprostorová splackovou klenbou (doklad tradiční vesnické vybavenosti). Kromě těchto staveb se zde nachází i kaple v severní části, kamenný kříž na rozcestí apod. pozornost zasluhuje především čtvercová náves s klasicistními jádry z 19.stol. cenná je celá struktura osídlení v krajině, kde je opticky propojena řada dominant, krajinných prvků, rozhledy vedou až k Blanskému lesu a Šumavě. Těžební lokality ložisek nerostných surovin se nacházejí západně od Dřítně. Dříve se zde těžil v povrchových dolech lignit, v současnosti je zde povrchová těžba cihlářské suroviny. Pracovní místa jsou v zemědělství, rybářství a výstavbě JETÉ. Pod Dříteň spadají tyto územní celky - Ubiv, Chvalešovice, Malešice, Radomilice, Strachovice, Velíce, Záblatí a Záblatíčko.