Dětkovice

Ves Dětkovice bývala kdysi samostatným statkem s panskou tvrzí a svobodným dvorem allodiálním čili dědičným. Tato tvrz i s dvorem stávala v těch místech, kde jsou nyní čísla domu 17, 18, 19, 21 a 90. Postupem času ve válečných, bouřlivých dobách úplně zanikly. Tvrz se dvorem do r. 1386 držel Štěpán z Holštejna – Vartnova, jenž téhož roku předal ji bratřím Maršíkovi a Myslibarovi z Radověšic. Po nějaký čas byly Dětkovice v majetku plumlovských pánu z Kravař, ale roku 1398 Petr a nikoliv Jan, jak praví prof. Faktor ve svém spise „Popis hejtmanství prostějovského“ , prodal tuto ves i s tvrzí a dvorem Pohunkovi řečenému Puklice. Další držitelé Dětkovic byli : r. 1500 Jakub ze Šárova a r. 1504 Jan z Čertoryje, který v roce 1507 postoupil občanům dětkovským právo odúmrtí, takže mohli se svými statky volně disponovat (prodati- dětiti) což před tím dělati nesměli. Pozdější držitel Petr z Čertoryje byl pánem vsi Dětkovice až do r. 1541, kdy ji prodal Janu z Perštýna za 3 250 kop grošů na mincí dobré a rok na to Jan z Perštýna daroval Dětkovice městu Prostějovu.

Ve válečných letech, hlavně válkou 30ti letou bylo okolí Dětkovic velmi zpustošeno a v r. 1626 pouze dvě třetiny gruntů obydlena – ostatní leželo ladem a opuštěno.

V nynější době čítá tato ves 147 obytných domků s 617 obyvateli, hlásících se k církvi římsko-katolické a jsou všichni národnosti československé. Nářečí převládá hanácké, zvyky a kroje vymizely, pouze o vánocích vytrubuje pastýř a děti se straší tzv. šperechtou. Kácení máje rovněž se zachovalo do dnešní doby, ale mladá generace nevěnuje tomuto zvyku nižádné velké pozornosti.

Průmyslových podniků v místě není a obyvatelé jsou odkázáni živiti se zemědělstvím a domácím řemeslem. Jest zde : 1 kovář, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 hostince, 1 malíř, 1 autodoprava. Převládají živnosti řemeslné a nejvíce tovární krejčovství.

Z historických památek se zachovala v obci kaplička z r. 1759 a kamenný větrný mlýn na kopci zv. „Plániva“.

Dětkovice byl vykoupeny r. 1847 z roboty městem Prostějovem.