Dominantu vsi tvoří kamenný kříž a dřevěná zvonička ve středu návsi, u kterých byly nově vysazeny čtyři lípy. Kulturní památky zastupuje Pomník padlých v 1. světové válce, u kterého se pravidelně konají vzpomínkové akty k uctění jejich památky.

Hledat firmy v obci Chýšť
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 855 firem

Sokolovská 150, Rybitví13,54 km

Staré Nechanice č. 103, Nechanice13,71 km

Turkova 1338, Nový Bydžov13,72 km

Činžovních domů 146, Rybitví13,74 km

Žižkova 139, Chvaletice13,84 km

Pražská 20, Nechanice13,93 km

Pražská 2, Nechanice13,96 km

Školská 333, Nechanice14,13 km

Staré Nechanice 109, Staré Nechanice, Nechanice14,20 km

Opočínek č. 57, Pardubice14,36 km

Krasnice č. 9, Litošice14,57 km

Těchlovice č. 13014,86 km

Praskačka č. 14515,04 km

Semtín č. 107, Pardubice15,19 km

U Panasonicu 277, Staré Čívice, Pardubice15,27 km

Semtín č. 112, Pardubice15,28 km

Choťovice č. 13415,36 km

Choťovice č. 13415,36 km

Praskačka č. 10015,38 km

Semtín č. 103, Pardubice15,38 km

Historie obce Chýšť celá historie

Obec náležela v nejstarší době k panství Hradišťko jehož majitelé se psali Žíželičtí ze Žíželic. K panství Hradišťko náleželo městečko Žíželice a vesnice Nepolisy, Loukonosy, Bludy, Kunratice, Hradišťko, Hlavečník, Kolesa, Komárov, Výkleky, Chýšť, Újezdec, Olbramovice, Kralovice, Tečín, a Lovčice. Toto panství držel Sezima z Hořepníka a po něm je zdědil Dětoch z Třebelovic, který se psal ze Žíželi. Tento kolem roku 1300 získal na Mikešovi řečeném Pískle vesnice Vápno, Strášov, Přepychy, Častolovou Lhotu a Lány. Dědicem Dětochovým byl Petr z Roužmberka, jemuž král Jan potvrdil držení tohoto panství v roce 1334. po smrti Petra z Roužmberka dostal panství jeho syn Oldřich, který se psal ze Žíželi, který je v roce 1421 prodal celé králi Zikmundovi za 7.000kop, ve kterých mu zastavil král Zikmund hrad Hlubokou s panstvím.

Pozdější majitel Vilem Kostka z Postupova jako pán Chlumeckého panství prodal 3. listopadu 1521 Chlumec, hrad, dvůr se všemi osadami mezi nimi i Chýšť, Újezd a Výkleky Vojtěchu z Pernštejna, který je postoupil králi Ferdinandovi I. Od roku 1547 až do roku 1611 bylo chlumecké panství a město Chlumec komorním pěstem královským. Císař Rudolf II. je na čas zastavil Janovi ze Vchýnic a Tetova, ale brzy bylo panství vykoupeno. Do rodu KINSKÝCH /rod pánů z Vrchnic a Tetova / se panství chlumecké spojené s panstvím Hradišťko, dostalo darováním do krále Matyáše v roce 1611. Rod Kinských se dostal k dědičnému držení s tou výjimkou, že honitba na panství bude vyhrazena císaři a že budoucně, kdyby bylo panství na prodej, aby králové čeští přede všemi jinými ke koupi pobídnuti byli a fary aby byly osazovány katolickými kněžími.

Roku 1620, když dobrodruh Václav Vchýnský vtrhl do kostela svaté Voršily, aby překazil bohoslužby k poctě Mistra Jana Husa, tak se lid zbouřil, ale vítězství první Poury zahladila Bílá Hora. Druhé povstání sedláků, v roce 1775 po zradě měšťanů utopili Wallisovi dragouni ve vlnách Chlumeckého rybníka.

Norbert Kinský založil Loretu v roce 1719 a do kláštera povolal piaristy a dal podnět k mariánským poutím do Lorety, Mlékosrb a Vlkova. Za Františka Ferdinanda Kinského (1721-1723) byl postaven zámek Karlova koruna.

V rodu Kinských zůstalo celé panství a později velkostatek až do roku 1945.

Druhá světová válka a nacistická okupace byly těžkou kapitolou v novodobých dějinách Pocidliní, jíž padlo za oběť mnoho lidských životů, třebaže se oblast nestala dějištěm větších bojů. V letech 1945-48 začala zásadní přestavba celé společnosti, jejímž počátkem bylo znárodnění větších podniků. Zvláště v Chlumci nad Cidlinou byl tento proces závažný, neboť teprve nyní zanikl velkostatek Kinských který ovládal hospodářský život Chlumecka 334 let.

Zásadní násilné změny po komunistickém puči v únoru 1948 zasáhly celou společnost.

K 1.1.1949 vstoupila v platnost komunistická územní organizace, která zrušila systém zemí a soudních a politických okresů. Byla nastolena soustava jednotných okresů a tzv. malých krajů. Chlumecko bylo postiženo, protože na úkor okresu Přelouč přišlo o jihovýchodní část území ( Bílé Vchynice, Chýšť, Hlavečník, Kolesa, Komárov, Labské Chrčice, Malé Výkleky, Přepychy, Strášov, Tetov, Újezd, Vápno).

Násilné změny se v zemědělském Pocidliní neobyčejně výrazně projevily na venkově. Již 18.3.1948 se v Kosičkách uskutečnilo setkání zástupců obcí okresu, kteří se usnesli zvýšit výrobu a dodávky zemědělských výrobků a zlepšit život na vesnicích.

V tomto počátečním a vesměs násilném období zakládání JZD chyběly zkušenosti z nové organizace zemědělské výroby a nedostávalo se ani pracovních sil, které dávaly přednost uplatnění v průmyslu. JZD vesměs dosahovala poměrně příznivých výsledků, ovšem jen díky hmotné podpoře komunistického státu na úseku výstavby a mechanizace. Koncem roku 1959 dosáhl socialistický sektor zhruba 96% podílu na zemědělství okresu.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.